Jaký je dopad krize na čerstvé absolventy škol?

Ke konci srpna bylo podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí na úřadu práce registrováno 26 124 absolventů všech stupňů. Je to o 6 406 víc než loni. Na úřadu práce se registruje velká část mladých lidí, kteří ukončili školu, a pravidelně tím zvedají index nezaměstnanosti. Dlouhodobou chronickou nezaměstnanost absolventů, kterou dobře zná například Španělsko, ale v Česku zatím neznáme. A snad se jí ani nedočkáme. Podle některých odhadů krize protáhne průměrnou dobu evidence absolventů na úřadu práce o 2 měsíce.

Většina studentů má praxi

Je pravda, že zaměstnavatelé v dnešní době čerstvé absolventy nechtějí. Kdo z nich si během studia nezajistil praxi, bude práci v oboru a na úrovni své kvalifikace hledat těžko. Ale takových absolventů je spíše menší část. Z průzkumu v rámci Měsíce absolventů, vyplývá, že jen 11 % dotázaných studentů při škole nepracovalo a jen 15 % pracovalo pouze manuálně. 40 % pracovalo v oboru a 15 % v jiném kvalifikovaném oboru. Ve vzorku převažovali studenti ekonomických a technických škol. Jana Šafránková z Ústavu řízení a ekonomiky podniku ČVUT si myslí, že studenti ČVUT z tohoto důvodu velké problémy mít nebudou: „Víc jak 90 % studentů ČVUT si při studiu přivydělává a 60 % studentů vyšších ročníků pracuje na částečný úvazek v podnicích dle svého zaměření.“

Konec snadné kariéry v marketingu?

Silně ubylo pracovních příležitostí v marketingu, kam ještě před rokem a půl firmy tak rozmáchle nabíraly studenty hlavně z VŠE. Částečné úvazky v těchto oborech, o kterých se spekulovalo, že během krize narostou, se naopak snížily. Spíše to vypadá tak, že vznikaly z nadbytku a v době nedostatku firmy raději přidávají práci stávajícím zaměstnancům.

Pravděpodobné scénáře?

Část absolventů se zřejmě spokojí s místem, na kterém pracovali během studií, i když neodpovídá jejich kvalifikaci ani představám. Část přijme hůře placené a méně kvalifikované místo, než by přijal před vypuknutím krize. Někteří se zkusí pustit do samostatných projektů. Někdo odjede do zahraničí, i když to zdaleka nebude tak snadné jako v minulých letech. V cílových zemích naší pracovní migrace zuří krize ještě víc a práci, na kterou se přijímali Češi, teď dělají i místní.

Graf č.1: Počet volných míst - plný úvazek

Zdroj: Jobs.cz

V zahraničí je hůř

V některých zemích EU byl problém uplatnění mladých lidí po škole palčivější než u nás již před krizí, natož při ní. Itálie, Španělsko, to jsou země, kde se mladí vysokoškoláci protloukají celé roky po ukončení studií díky smlouvám na dobu určitou a s vděkem přijímají práci v call centrech. V současné době je ve Španělsku dlouhodoběji bez práce každý čtvrtý čerstvý absolvent. Situace není dobrá ani ve Velké Británii: na jedno místo pro absolventy se hlásí 48 uchazečů a ostrá soutěž je i o stáže zdarma. Krize silně stlačila trh práce pro absolventy i v Asii. Čerstvých mužských absolventů jihokorejských univerzit, kteří se z nedostatku jiných pracovních příležitostí hlásí do armády, je letos třikrát více než v roce 2007. Tak jako se britští absolventi i absolventky zajímají o kariéru u policie, na kterou by dříve ani nepomysleli.

Největší problém mají absolventi učilišť

Podle údajů úřadu práce nejdéle zůstávají v jejich evidenci absolventi učilišť. Ti jsou chronicky na trhu práce daleko zranitelnější než třeba studenti gymnázií. Je to paradox: firmy si neustále stěžují na nedostatek řemeslníků, ale praxe ukazuje, že šance na uplatnění roste s rostoucím vzděláním, i když je jen všeobecné. Z tohoto pohledu se zdá jasná snaha britské vlády o to, aby v dohledné době mělo vyšší než střední vzdělání 50% Britů. Problém nezaměstnaných absolventů učilišť by se ale mohl zmírnit úbytkem lidí v této věkové kategorii, který trvá už několik let.

Graf č.2: Počet volných míst - vhodné pro absolventy

Zdroj: Jobs.cz

Autor článku pracuje jako analytik společnosti LMC.