Týden ve světě financí (21. 9. - 27. 9. 2009)

Posledních 7 dní ve světě

• Globální centrální banky začnou od října omezovat programy rozsáhlých injekcí peněz do bankovních systémů, které od léta 2007 zmírňovaly tlaky na trzích vyvolávané hlubokou finanční krizí. Ve včerejším krátkém společném prohlášení to uvedla americká centrální banka (Fed), Evropská centrální banka, britská Bank of England a Švýcarská národní banka.
• Podnikatelská důvěra v Německu se v září zlepšila méně, než se čekalo, ukázal ve čtvrtek ostře sledovaný průzkum, a ochladil tak naděje na silné oživení největší evropské ekonomiky. Mnichovský ekonomický institut uvedl, že jeho index podnikatelského klimatu, založený na měsíčním průzkumu asi 7000 firem, stoupl na 91,3 bodu z 90,5 bodu v srpnu.
• Slovenské ministerstvo financí zlepšilo výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt Slovenska se má letos podle nové prognózy snížit o 5,7 procenta. Doposud ministerstvo počítalo s poklesem ekonomiky o 6,2 procenta. Vláda se tak svým odhadem přiblížila odhadu centrální banky, která pro letošek čeká propad ekonomiky o 5,6 procenta.
• Průmyslové zakázky v eurozóně se v červenci zvýšily proti červnu o 2,6 procenta zejména díky poptávce po zboží dlouhodobé spotřeby. Zaznamenaly tak druhý meziměsíční nárůst za sebou. V meziročním srovnání se však propadly o 24,3 procenta. Meziměsíční nárůst zakázek v eurozóně překonal očekávání analytiků, kteří počítali se zvýšením o rovná dvě procenta.
• Evropská komise přijala klíčové legislativní návrhy na reformu finančního dohledu v Evropské unii. Mají zabránit opakování finanční krize, která přerostla v krizi hospodářskou. Pokud návrhy schválí i členské státy a Evropský parlament, v unii vzniknou dvě nové instituce, které budou dohlížet na jednotlivé finanční skupiny a budou průběžně zkoumat i rizika v ekonomikách jednotlivých zemí.
• Z rozpočtu Evropské unie v loňském roce nejvíce těžilo Řecko následované Polskem. Největším čistým přispěvatelem do rozpočtu se loni naopak stalo Německo. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy Evropské komise. Řecko loni z rozpočtu obdrželo o 6,3 miliardy eur  více, než do něj vložilo. To odpovídalo téměř třem procentům ekonomického výkonu země. Čistý příjem Polska dosáhl 4,4 miliardy eur. Německo do rozpočtu naopak vložilo o 8,8 miliardy eur více, než z něj získalo. Mezi čisté přispěvatele patřily rovněž Rakousko, Británie, Itálie, Francie, Nizozemsko a Švédsko. Mezi čisté příjemce se naopak zařadily Portugalsko a Španělsko a 12 nejmladších členských zemí EU, včetně České republiky.
• Německá letecká společnost Lufthansa plánuje v příštích třech letech propouštění v centrální administrativě. Celkem by firmu mělo opustit 270 z 1800 pracovníků centrály. Propouštění je součástí plánu úspor, kterým firma reaguje na pokles poptávky po osobní i nákladní přepravě způsobený ekonomickou recesí.

Posledních 7 dní doma  

• Celkové maloobchodní tržby v červenci bez sezonního očištění meziročně klesly o 4,9 procenta, stejně jako v předchozím měsíci. Tržby v maloobchodě klesly již podesáté za sebou. Největší podíl na meziročním poklesu měl opět prodej motorových vozidel a nepotravinářského zboží. Tržby včetně maloobchodního prodeje pohonných hmot, avšak bez prodeje aut a jejich oprav, byly nižší o desetinu procenta, z toho za nepotravinářské zboží klesly o čtyři procenta, za pohonné hmoty naopak vzrostly o pět procent a za potraviny o 2,9 procenta.
• Česká ekonomika podle Národní ekonomické rady vlády může příští rok očekávat oživení a maximální růst hospodářství do jednoho procenta. Letos ovšem může ekonomika klesnout až o pět procent. Uvedl to na mezinárodním strojírenském veletrhu člen NERV Vladimír Dlouhý. Ministerstvo financí počítá s růstem o 0,3 procenta a ČNB v srpnu předpověděla v příštím roce růst HDP o 0,7 procenta. Podle analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů česká ekonomika příští rok neporoste a odbory nevylučují propad HDP o dvě procenta.
• NERV předložením Závěrečné zprávy s ekonomickými doporučeními ukončila svoji činnost. NERV vznikla v lednu 2009 jako poradní orgán předsedy vlády ČR s cílem připravit protikrizová opatření vlády ČR. Po ustavení přechodné vlády bylo rozhodnuto, že rada připraví zprávu, která se soustředí na problémy střednědobého vývoje české ekonomiky.
• Cena nové Škody Superb Combi bude začínat na 589.900 Kč za základní verzi 1,4 TSI/92 kW. Sedan se prodává od 569.900 Kč. Superb Combi se začne vyrábět v závodě Škody v Kvasinách v říjnu a objednávky začnou prodejci v ČR přijímat od konce září, první vozy by se měly k zákazníkům dostat do Vánoc. Při představení vozu na koncernovém večeru VW to řekl mluvčí Škody Evžen Krauskopf.
• Státní dluh České republiky stoupl ke konci června na 1,137 bilionu korun. Od počátku roku se tak zvýšil o téměř 138 miliard korun. Údaje z počátku července na základě metodiky Mezinárodního měnového fondu potvrdilo ministerstvo financí. Na každého Čecha připadá dluh více než 108.000 korun. Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu.
• Výroba aut v Česku by letos díky evropskému šrotovnému mohla vzrůst k hranici jednoho milionu z loňských 950.000 vozů. V rozhovoru pro ČTK to na autosalonu ve Frankfurtu řekl prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn. Přes to, že výroba poroste, tržby tuzemských automobilek by letos měly až o desetinu klesnout.
• Současná politická situace a odklad voleb podle analytiků oslovených ČTK usnadní zřejmě přijetí státního rozpočtu na příští rok v řádném termínu. Zároveň je ale posunutí termínu voleb pro ekonomiku značným rizikem kvůli neexistenci silné politické vlády. Podle některých ekonomů je přitom kvůli současnému volebnímu systému, který produkuje slabé vlády, úplně jedno, zda budou volby na podzim, nebo na jaře.
• Průměrná úroková sazba nových hypoték pro občany v srpnu mírně stoupla na 5,67 procenta. Úroky hypoték s jednoletou fixací vyrostly nejvýše od roku 2005 na hodnotu 6,11 procenta. Objem poskytnutých hypoték meziročně klesl o takřka 30 procent na 5,45 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků ukazatele Fincentrum Hypoindex, který zahrnuje prodeje devíti tuzemských bank. Banky v srpnu přidělily celkem 3352 hypotečních úvěrů, což znamenalo meziročně o pětinu méně.
• Současné posilování české měny je podle analytiků oslovených ČTK taženo především optimistickou náladou investorů na světových trzích a ještě nějakou chvíli může pokračovat. Zároveň ovšem řada ekonomů upozorňuje, že zpevňování koruny nemá opodstatnění ve stavu tuzemské ekonomiky, a spíše očekávají do konce roku oslabení kurzu. Vývoj ovšem bude záviset na rychlosti ekonomického oživení, upozorňují analytici. Ve čtvrtek ráno koruna posílila pod hranici 25,00 Kč/EUR a 17,00 Kč/USD.