Vývoj českého středního školství za 11 let: Stabilita!

„Je to velmi důležité zjištění a důkaz velké stability českého středního školství.“, uvedl k výsledkům šetření Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio.. Výzkum provedený společností Scio je za uplynulých 11 let jediným zdrojem informací o skutečné úrovni českého maturitního školství. To potvrzuje i zářijové vystoupení ministryně školství Miroslavy Kopicové na půdě parlamentu, kde přiznala naprostou absenci relevantních údajů. Kuriózní na této situaci je, že se tak ministerstvo školství rozhoduje o reformních změnách, aniž by vědělo, odkud a kam české školství kráčí.

Sonda maturant po 11 letech

Společnost Scio využila ve svém výzkumu testy z tzv. Sondy maturant, které se v roce 1998 zúčastnilo 80 000 žáků maturitních ročníků gymnázií, středních odborných škol, integrovaných středních škol a učilišť s maturitou. V letošním roce se do projektu zapojilo celkem 107 škol s 5 696 žáky. Zatímco v roce 1998 bylo testování povinné a náklady nesl stát, nyní bylo rozhodnutí zcela na ředitelích jednotlivých škol. Pokud chtějí školy získat přehled o výsledcích své práce a srovnání s ostatními školami, ministerstvo jim nevyhoví. Žádné výsledky o stavu vzdělávání totiž k dispozici nemá.

Sonda maturant je dosud ojedinělým šetřením, které poukazuje na rozdíly ve výsledcích maturantů z roku 1998 a 2009. Obou ročníků Sondy se zúčastnilo 88 škol, jejichž výsledky byly srovnávány. Ke srovnání výsledků se stavem před 11 lety využila společnost Scio výsledky 4 898 žáků testovaných v roce 2009. „Námi získaná data vycházejí z relevantního vzorku a výstupy z obou srovnávaných let jsou i pro nás překvapivě stabilní a vyvracejí mýtus o úpadku kvality středních škol“, uvedl Zdeněk Chadima, vedoucí výzkumného týmu.

Výsledky téměř stejné, mírné zlepšení v angličtině, mírné zhoršení v matematice

Testy byly zaměřeny na český jazyk, obecné studijní předpoklady, matematiku a dle volby žáka anglický nebo německý jazyk. Český jazyk si celkově udržel za jedenáct let na chlup stejnou úroveň. K přesunu došlo mezi jednotlivými dovednostmi uvnitř předmětu. Pro mnohé bude jistě překvapením, že žáci se mírně zlepšili v pravopisu. Z podrobnější analýzy testů, vyplývá malý posun směrem od znalostního (encyklopedického) pojetí literatury k obecnějším znalostem a k práci s textem. Zde je ovšem třeba znovu připomenout, že prakticky stejných celkových výsledků po jedenácti letech dosáhly školy pracující s výrazně větším podílem populačního ročníku, čili patrně s méně nadanými žáky.

K největším změnám došlo v případě cizího jazyka. Velmi významný je posun od němčiny k angličtině. Němčina jako hlavní jazyk výrazněji mizí ze všech typů škol a volí si ji žáci se slabšími studijními předpoklady a méně vzdělanými rodiči. Z hlediska výsledků došlo u němčiny k drobnému zlepšení a k velmi výraznému zlepšení u angličtiny. Zde může být jedním z dominantních vlivů masivní rozvoj internetu, počítačových her, cestování, dostupnost anglických materiálů atp. K prokázání skutečné míry vlivu by bylo třeba provést šetření s větším záběrem. K největšímu zlepšení došlo na gymnáziích.

U matematiky jako u jediného předmětu můžeme mluvit o zhoršení. Asi polovinu tohoto zhoršení lze ovšem přičíst nižší erudici žáků při práci s čísly, způsobenou nástupem kalkulaček a počítačů. Dalším faktorem může být zvětšený podíl populace nastupující do maturitních oborů, který nemá pro zvládání matematiky potřebné předpoklady a patrně k tomu přispívá i klesající zájem žáků o matematiku a patrně i klesající počet hodin výuky. Pro to by hovořil i fakt, že zhoršení v matematice se týká jen některých typů úloh. I v této oblasti by bylo potřeba provést podrobnější analýzu na širším vzorku.

Poslední testovanou oblastí byly tzv. obecné studijní předpoklady, kde došlo opět k mírnému zlepšení zejména v analytické části a rovněž se ukazuje, že naproti všeobecnému mínění se zlepšuje čtenářská gramotnost maturantů.

Má ministerstvo školství zájem získat objektivní data?

Ve svém závěru bere studie do úvahy i veškeré možné vedlejší vlivy působící na žáky i mimo školu a samozřejmě i demografické trendy. Dosud obecně tradovaný názor o poklesu kvality středních škol a jejich absolventů vycházel částečně z interpretace dat o podílu maturantů na celkové populaci. Zatímco v roce 1998 maturitu složilo asi 47 % z populačního ročníku, v roce 2009 se pohybujeme okolo 60 %. Na gymnáziích v roce 1998 maturovalo 13 % populačního ročníku, v roce 2009 to už bylo 19 %, což znamená nárůst o 44 % (100% = stav roku 1998). Je jasné, že výběr žáků gymnázií byl dříve výrazně přísnější a na gymnáziích celkově studovali žáci s lepšími předpoklady, vybraní podle přísnějších kritérií, než o jedenáct let později. To samé platí i pro ostatní střední školy, tam navíc došlo k tomu, že část nejschopnějších žáků, kteří by ještě v roce 1998 byli na negymnaziálních školách, se přesunula na gymnázia. Na negymnaziálních školách se podíl nejschopnějších žáků snížil a naopak přibyla nemalá část žáků se slabšími předpoklady. „K tomu abychom mohli nezvratně potvrdit stabilní trend a identifikovat větší množství vedlejších faktorů, by nám pomohl výzkum na stejném vzorku škol jako roce 1998, zadání takového šetření je však zcela v kompetenci ministerstva školství.“ doplnil Ondřej Šteffl.

„Celkově zjištění Sondy maturant po 11 letech jednoznačně vyvracejí všeobecné přesvědčení, že úroveň vzdělávání našich maturantů se zhoršuje.“, uzavírá Šteffl. Vzhledem k přiznanému stavu z hlediska informovanosti o vývoji českého školství navrhla společnost Scio ministerstvu školství zorganizovat Sondu maturant po 12 letech, tedy v roce 2010, na reprezentativním vzorku škol. Ministerstvo školství se doposud k návrhu nevyjádřilo.