Týden ve světě financí (14. 12. - 20. 12. 2009)

Posledních 7 dní ve světě

• Emirát Abú Zabí poskytl finanční pomoc deset miliard USD (175,8 miliardy Kč) sousednímu emirátu Dubaj. Peníze Dubaj využije na pomoc problémovému konglomerátu Dubai World. Dubaj dodala, že 4,1 miliardy USD uvolní okamžitě na splacení dluhopisů sukuk konglomerátu s dnešním datem splatnosti. Zbývající peníze mají zajistit potřeby Dubai Worlds až do konce dubna 2010.
• Počet zaměstnaných v Evropské unii ve třetím čtvrtletí ve srovnáním s předchozím čtvrtletím poklesl o více než jeden milion lidí, tedy o 0,5 procenta. V eurozóně počet zaměstnaných v mezičtvrtletním srovnání od července do září poklesl o 712.000 osob, tedy o 0,5 procenta. Pokles míry zaměstnanosti je v podstatě stejný jako ve 2. čtvrtletí letošního roku.
• Největší americká automobilka General Motors plánuje do konce června splatit všechny vládní půjčky v hodnotě 6,7 miliardy dolarů (zhruba 120 miliard Kč). Oznámil to prozatímní generální ředitel společnosti Ed Whitacre. Americká vláda poskytla GM celkem 52 miliard dolarů. Z této částky bylo 45,3 miliardy převedeno na akcie, takže nyní vláda v GM vlastní 61procentní podíl.
• Kuvajt nabídl Spojeným arabským emirátům (SAE) pomoc, která by přispěla k překonání dlužnické krize Dubaje, jednoho z emirátu SAE. Kuvajt díky příjmům z ropy disponuje jedním z největších státních investičních fondů na světě.
• Celosvětový prodej mobilních telefonů letos klesne jen nepatrně a příští rok výrazně oživí růstem o devět procent. Odhadla to ve svém posledním výhledu výzkumná firma Gartner, která tak opravila své dosavadní pesimističtější předpovědi. Zatímco v září Gartner očekával v letošním roce pokles prodeje mobilních zařízení o 3,7 procenta, nyní odhaduje pokles jen o 0,67 procenta na 1,214 miliardy kusů.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly po pěti měsících poklesů v listopadu opět stoupat. Svůj předchozí odhad potvrdil evropský statistický úřad Eurostat. V eurozóně meziroční míra inflace činila 0,5 procenta po říjnových minus 0,1 procenta. V celé Evropské unii růst cen zrychlil na 1,0 procenta z říjnových 0,5 procenta.
• Spojeným státům hrozí kvůli rozpočtovým deficitům nebývalá fiskální krize, varoval bývalý šéf centrální banky USA Alan Greenspan. Postavil se za návrh, aby se vytvořila operační skupina z představitelů obou politických stran, která by se rekordním federálním deficitem zabývala.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v listopadu nezměnila a zůstala na 12,4 procenta. Proti loňskému listopadu je ale podíl lidí bez práce vyšší o 4,6 procentního bodu, uvedlo tamní Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny. Nezaměstnanost se zvyšuje hlavně v důsledku negativních dopadů hospodářské krize.

Posledních 7 dní doma  

• Celkové maloobchodní tržby v říjnu bez sezonního očištění meziročně klesly o 4,7 procenta. K poklesu tržeb přispěl také o jeden den nižší počet pracovních dní letos než loni. Na snížení se nejvíc podílely prodej a opravy motorových vozidel a prodej nepotravinářského zboží, naopak ke zmírnění poklesu přispěl prodej zboží s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách.
• Pokles průmyslové produkce v říjnu zpomalil, když průmyslová výroba meziročně klesla o 7,2 procenta po revidovaném zářijovém poklesu o 11,5 procenta. Stavební produkce ve stálých cenách meziročně vzrostla o 0,1 procenta, v září byla vyšší o revidovaných 3,4 procenta. Za říjnovým meziročním poklesem průmyslu stojí hlavně výroba strojů a zařízení a kovoprůmysl. Naopak růst zaznamenala výroba motorových vozidel a přívěsů, potravinářský a těžební průmysl.
• Průměrná cena benzinu u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu klesla o čtyři haléře na 28,25 koruny za litr, nafta zlevnila o dva haléře na 26,62 Kč/l. Uvedla to společnost CCS, která ceny pohonných hmot pravidelně sleduje.
• V roce 2010 se v Česku postaví maximálně 30.000 bytů. Ještě letos to bude kolem 35.000 bytových jednotek. Další pokles je možné příští rok očekávat také u zahájené výstavby, řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Na trhu přitom podle Matyáše prostor pro další poptávku po novém bydlení stále existuje.
• Vláda schválila zvýšení limitů pro pojištění bankovních vkladů ze současných 50.000 eur na 100.000 eur (cca 2,6 milionu korun). Informoval o tom ministr financí Eduard Janota. Změna, která by měla platit od roku 2011, vyplývá ze směrnice EU. Normu musí ještě schválit parlament a podepsat prezident. Novela má také zkrátit lhůty pro výplatu náhrad za pojištěné vklady na 20 pracovních dnů. V současnosti musí Fond pojištění vkladů (FPV) na základě zákona zahájit výplatu náhrad do tří měsíců od data oznámení o neschopnosti pojištěné instituce dostát svým závazkům.
• Státní dluh České republiky stoupl ke konci září na 1,168 bilionu korun. Od počátku roku se tak zvýšil o zhruba 169 miliard korun. Údaje z počátku října na základě metodiky Mezinárodního měnového fondu potvrdilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh více než 111.000 korun. Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
• Klienti stavebních spořitelen za tři čtvrtletí letošního roku uzavřeli 318.000 nových smluv o stavebním spoření, což je v meziročním srovnání pokles o 137.000 smluv. Průměrná cílová částka u smluv o stavebním spoření naopak stoupla o 24.000 korun na 335.000 korun. Celkový počet smluv o stavebním spoření oproti stavu ke konci roku 2008 se snížil o přibližně 200.000 na 4,9 milionů smluv na konci září.
• Počet účastníků penzijního připojištění ve třetím čtvrtletí dosáhl 4,35 milionu, což je proti konci roku 2008 nárůst o 150.000. Tempo růstu penzijního pojištění je ale mírnější než v předchozích letech, v letošním roce bylo uzavřeno 400.000 nových penzijních připojištění, což je o 46.000 méně než ve stejném období loni. S nárůstem počtu penzijních připojištění stoupá objem státních příspěvků, které stát poskytuje ve prospěch účastníků. Za tři čtvrtletí dosáhl objem vyplacených státních příspěvků téměř čtyř miliard Kč, což je o 107 milionů Kč více než před rokem.
• Bankovní rada České národní banky snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak klesla na jedno procento. Sazby tak ČNB snížila na historicky nejnižší úroveň. Analytici spíše očekávali, že centrální bankéři sazby nezmění. Naposledy snížila bankovní rada úrokové sazby 6. srpna, a to tehdy na historicky nejnižší úroveň 1,25 procenta.