Řídící výbor tak podle Vacka rozhodl na svém dnešním zasedání na základě doporučení poradce pro privatizaci České spořitelny, kterým je společnost Merill Lynch. Pokud jednání s Erste Bank nebudou úspěšná, podle dobře informovaného zdroje ČTK nejsou úplně bez šancí ještě tři další zájemci o privatizaci ČS, jejichž nabídky "nebyly dostatečné".
Investorů, kteří o spořitelnu vyjádřili předběžný zájem, bylo více než sedm. Kromě Erste Bank Sparkassen se veřejně projevila i Česká pojišťovna. Dále se hovořilo o nizozemské ABN Amro a ING Bank, HSBC Midland, německé HypoVereinsbank, francouzské Société Générale a švýcarské pojišťovně Zürich.
Základní jmění spořitelny se po nedávném navýšení o 7,6 miliardy korun dostalo na 15,2 miliardy korun. Státu se tak podařilo před privatizací získat majoritu, a to 52 procent. Z velkých akcionářů držel Fond národního majetku v ČS před úpisem 45 procent akcií, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) 11,9 procenta a Česká pojišťovna zhruba devět procent, svůj podíl však úpisem zvýšila na zhruba deset procent.
Naopak EBRD se navyšování základního jmění v ČS nezúčastnila a její podíl se tak rozředil "na něco přes šest procent". Obrátila se proto na FNM, zda by jí neprodal část svého podílu.
"Začali jsme uvažovat o tom, že EBRD prodáme asi dvě procenta akcií České spořitelny tak, aby vládě zůstala nadpoloviční většina," řekl nedávno ministr financí Pavel Mertlík s tím, že celý proces je v jednání.
Podle Mertlíka by měla být privatizace ČS dokončena v březnu roku 2000.
Zdroj: ČTK