Projekt se zaměřuje nejen na aktuální možnosti přímého a nepřímého kontaktu obou jazyků, ale zejména pak na vývojové tendence v porozumění češtině nebo slovenštině zejména u mladé české a slovenské generace. Mimoto se autoři projektu snaží vysledovat, jak se vzájemně prolínají bohemismy a slovakismy do obou jazyků a nebo jak dnes vypadá komunikace Čechů a Slováků ve smíšeném česko-slovenském jakykovém prostředí.
Nejmladší generace přestává rozumět
Celý projekt má dvě části. Tou první je sociolingvistický průzkum, který probíhá formou dotazníkových šetření a terénní práce, a tou druhou je pak oblast jazykovědná, která sleduje kontaktové a nekontaktové česko-slovenské jevy (slovakismy a bohemismy) apod.
A jaký je zatím výsledek? "Projekt je dlouhodobý, změny se nedají očekávat během tak krátké doby, po kterou projekt existuje. Výsledky jsou vcelku očekávatelné: prostřednictvím diplomových prací zjišťujeme, že nejmladší generace, zejména žáci základních škol, přestává rozumět slovenštině. Je to způsobeno samozřejmě tím, že nemají tolik možností slyšet slovenštinu v našich médiích, děti na ni nejsou zvyklé," říká Květa Musilová z KCJL UP, která je jednou z autorek projektu. "Ale když ji chvíli vnímají, situace se mění, dokonce někteří chtějí i sami číst slovenský text," dodává.
Učit se dá i z televize
Obecně je však slovenština podle Květy Musilové, která sama učí češtinu pro cizince (konkrétně Slováky z Právnické fakulty), pro mnoho Čechů jazykem stále ještě srozumitelným. "Nelze očekávat, že u extrémně geneticky příbuzných jazyků dojde během tak krátké doby ke změnám zásadního charakteru, tedy že si Češi a Slováci přestanou úplně rozumět. Navíc vzhledem k tomu, kolik u nás pracuje Slováků v různých oborech nebo studuje na vysokých školách, je možné, že prostřednictvím tohoto přímého kontaktu obou jazyků se tyto jazyky nebudou dál odcizovat," odhaduje.
Důležitou roli hrají podle autorky projektu i již zmíněná média - například už jen tím, že slovenští herci jsou dnes běžně dosazováni i do rolí ve vysoce sledovaných seriálech či zváni do debatních pořadů a talk show, výrazně napomáhají průběžnému udržování srozumitelnosti slovenštiny mezi Čechy. Výjimkou u nás nejsou ani slovensky hovořící redaktoři nebo hlasatelé počasí.
Slovenština na českých VŠ
Na českých vysokých školách je slovenština stále chápána jako jazyk relativně rovnocenný - uchazeči mohou skládat přijímací zkoušky ve slovenštině a svou znalost češtiny vlastně dokazují už jen tím, že jsou schopni porozumět zadání. Výjimku tvoří snad jen obory zaměřené na český jazyk (bohemistika, filologie, učitelství apod.), kde se uchazeči ze Slovenska, ale i jiných zemí, musejí prokázat maturitou z češtiny nebo z ní vykonávat přijímací zkoušku. Podle Květy Musilové je rovnoprávnost mezi oběma jazyky na našich školách dobrým krokem - jinak by podle ní šlo o zbytečné umělé pěstování jazykové bariéry.
Slovenština u nás pohledem čísel
Zatím poslední sebrané výsledky, které vycházejí z průzkumů v letech 2004 - 2005 (dále jen 2005, zúčastnilo se 94 studentů), 2006 - 2007 (dále jen 2007, zúčastnilo se 132 studentů) a 2008 - 2009 (dále jen 2009, zúčastnilo se 74 studentů) představila Květa Musilová ve svém nedávném referátu s názvem "Komunikace Slováků-vysokoškoláků v ČR (sociolingvistický průzkum)". Z něho vybíráme jen několik následujících údajů:
Používání češtiny zdůvodňuje jedna z respondentek tím, že "čeština má kratšie slová", což je podle ní "praktické na rýchle písanie".
Např. 22letá studentka uvedla tento důvod: "Väčšinou používam češtinu pri kontakte s malými deťmi, ktoré slovensky ťažko rozumejú a s cudzincami hovoriacimi česky". O svých ambicích mluvit česky se další účastnice průzkumu vyjádřila takto: "Rada by som hovorila po česky, ale ešte som sa to za 4,5 roka nanaučila. Deti mi niekedy nerozumejú".
Přibližně třetině respondentů sdělili v této souvislosti jejich blízcí, že u nich zaznamenali změnu vyjadřování v důsledku delšího pobytu v ČR. Menší část studentů se domnívá, že žádné české výrazy neužívá.
Respondenti vnímají jako projev xenofóbie také to, když Češi předstírají, že jim nerozumí; takovou situaci vystihují slova 24leté studentky: "Niekedy mám pocit, že mi ľudia aj keď rozumejú, nechcú rozumieť. Najčastejšie sa mi to stáva v obchode. 50nici, si myslím, že so slovenčinou by nemali mať problémy".
Jak se lze do projektu zapojit
Do dlouhodobého průzkumu se mohou všichni zájemci zapojit prostřednictvím internetového dotazníku. Na na stránkách Univerzity Palackého v Olomouci v současné době najdete dva: jeden určený široké české veřejnosti a druhý, který je určen pouze pro Slováky studující na českých vysokých školách.
Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.
6 jednoduchých tipů, jak snížit spotřebu o desítky procent a ušetřit tak peníze za palivo
Test Renault Rafale Atelier Alpine E-Tech 4×4 300: francouzský jednorožec
Pneumatiky Baťa: Stopy českého průmyslníka se otiskly do všech silnic předválečného Československa
Mnozí jste na ní jezdili jako děti, po více než 40 letech přichází konec. Dnes Tatra vyrobí úplně poslední kus modelu 815
Test Ford Capri: O Fordu Enyaq Coupé a vládci bez šatů
