Osud peněz z bankovního fondu je nejasný

Odpovědi na tuto otázku se již několik měsíců dožadují klienti Bankovního penzijního fondu. Zatím jim však není schopen odpovědět ani likvidátor fondu Luboš Smrčka, který ho nyní posílá do konkursu, ani státní dozor nad penzijními fondy. "Investoval jsem kolem pěti tisíc korun do Bankovního penzijního fondu. Teď ovšem nevím, zda se k nim dostanu. Poslední zpráva, kterou mám, je totiž dopis pana Smrčka, kde vysvětluje, že budu muset počkat do konce likvidace fondu," stěžuje si Jan Mikulka z Topolné. Dostupné informace o Bankovním penzijním fondu jen mlhavě napovídají, jaký osud měl majetek fondu v posledních dvou letech. "Bývalí majitelé mi odmítli vydat jakékoli seznamy klientů, chyběla jakákoliv zmínka o účetnictví," popisuje stav fondu likvidátor Smrček. Ministerstvo financí pouze sdělilo, že ke konci roku 1997 měl fond 1016 klientů, kteří tam spolu se státním příspěvkem uložili deset milionů korun průměrný vklad na jednoho klienta tedy činí sto tisíc korun. Nyní je však podle Smrčka ve fondu jen majetek v reálné hodnotě pět milionů korun.

Zatím rovněž nikdo nedokázal vysvětlit základní rozpor mezi pěti miliony uváděnými Smrčkou a základním jměním 101,5 milionu, které je stále zapsáno v obchodním rejstříku. "Tohle zadání jsem nedostal. Mým úkolem bylo jen vyplatit zbylé klienty penzijního fondu. Na to, kam se poděly peníze, se ptejte lidí z představenstva zkrachovalého fondu," uvedl Smrčka. Nikdo z bývalého vedení nebyl k zastižení, stejně jako zástupci majitele První slezské kapitálové společnosti. Jak se vůbec mohl penzijní fond dostat do tak zoufalé situace? Odborníci upozorňují jednak na výrazné mezery v zákonech a jednak na zaspání státního dozoru. Penzijní fondy nemají zatím téměř žádné limity, kam mohou svěřené peníze investovat. Ekonom Patria Finance Vladimír Kreidl označuje za velmi závažnou chybu i fakt, že o sobě penzijní fondy nedostatečně informují investory i klienty.

"Měly by pracovat stejně jako otevřené podílové fondy, tedy denně zveřejňovat stav svého majetku," uvedl Kreidl s tím, že velká rezerva je i v roli státního dozoru. Podle Petra Kukly z Private Investors jsou například v USA pro penzijní fondy nesrovnatelně tvrdší pravidla než v tuzemsku. "Tam pracují pod nejpřísnějšími kritérii, jaká mohou existovat. To proto, že úspory v penzijních fondech tvoří největší část peněz, která se objevuje na kapitálovém trhu," říká Kukla. Od příštího roku začne v tuzemsku platit novela zákona, která volnost penzijních fondů při investování omezí. "Očekávám, že se díky ní zlepší i účinnost dozoru," říká ministr práce Vladimír Špidla.