Rozpočet lze vylepšit jen kosmeticky

20.10.1999 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ministr financí odmítá doporučení rozpočtového výboru

Ministr financí odmítá doporučení rozpočtového vý

boru

V navržené verzi lze vyškrtat stamilióny na běžných výdajích. Musí ale proběhnout diskuse, které služby podporované z rozpočtu omezit, tvrdí P. Mertlík.

Na rozdíl od některých opozičních poslanců nevidí ministr financí Pavel Mertlík příliš velký prostor pro manévrování s rozpočtem. "Pokud bychom plně akceptovali všechny výhrady rozpočtového výboru, znamenalo by to zatížit rozpočet navíc částkou přesahující 30 miliard korun," uvedl v rozhovoru pro HN. V praxi by to znamenalo nepočítat se zhruba 15 mi

liardami korun z privatizace a naopak zatížit rozpočet úhradou ztráty Konsolidační banky v rozsahu okolo 20 mld Kč.

I když bylo hlasování o rozpočtu ve Sněmovně včera odloženo, ministr financí předpokládá, že poslanci budou navíc požadovat úspory na výdajové straně. "Nedovedu si ale představit, že by se běžné výdaje snížily, nedovedu si představit úsporu v řádu pěti miliard korun," řekl. "Škrty v takovém rozsahu by představovaly poměrně vážný zásah do rozpočtu. Navíc makroekonomicky nedává snižování výdajů

smysl. Ekonomika potřebuje spíš impuls k oživení než další restrikce," dodal. Výraznější výdajové úspory by pravděpodobně musely znamenat škrtání z těch programů, které vláda považuje za prorůstové. "Jediné, co si dovedu představit, je zásadní diskuse, ve které by se přehodnocovaly jednotlivé položky, resp. ve které by se uvažovalo, jaké služby zrušit. To by ale mohlo ohrozit programy dlouhodobě financované z rozpočtu, například Horskou službu," upozornil.

"Státní rozpočet, který navrhuje kabinet Miloše Zemana, lze jen velmi obtížně vylepšit. Připouštím, že na návrhu zákona lze udělat několik kosmetických změn, kvalitativně je však rozpočet svázán legislativou. Ta je v mnoha ohledech špatná a podvazuje ekonomický vývoj této země," řekl HN analytik Raiffeis

enbank Ivo Nejdl. Naráží tím zejména na vysoký podíl zákonem stanovených výdajů. "Jsem přesvědčen, že kdyby sestavovala rozpočet ODS, neudělala by to jinak," domnívá se Mertlík.

Rozpočet s takovou strukturou, jako by měl být ten v roce 2000, bude poslední v řadě. Od následujícího roku začnou působit vyšší územně správní celky a peněžní toky se změní. Navíc by měla být přehodnocena výdajová strana rozpočtu. S její analýzou pomáhají experti Světové banky.

Ministerstvo financí v srpnu sestavilo rozpočet s výdaji 607,64 miliardy korun a deficitem 39,77 miliardy. Po prvním zasedání vlády na začátku září se objevil prostor pro zvýšení příjmů i výdajů, se zachováním schodku, a to díky očekávanému oživení ekonomiky a revizi daňových příjmů. Proti původnímu návrhu

dokázal Mertlík zvýšit odhad rozpočtových příjmů o 23,3 miliardy korun. O stejnou částku zvýšil i výdaje rozpočtu.

Zdroj: HN z 20. 10. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU