Bez eura (s eurem) na houpačce

Plus, minus je to dva roky od okamžiku, kdy se začínal odpočítávat konec 16leté existence slovenské koruny a její nahrazení eurem. Cesta posilování slovenské koruny byla během jejího setrvání v ERM-II docela rychlá. Během setrvání v tomto mechanismu posílila slovenská koruna vůči euru přes 22 %, tedy 8,5 % v průměru za rok. Navíc kritérium stability kurzu bylo v souladu s dvojí revalvací centrální parity.

Slovenská koruna prostě trhala rekordy, hlavně v posledním měsíci svého putování, kdy někteří účastníci trhu byli podezřelí z dopingu. Ale musíme si přiznat, že nebyla sama. Během tohoto období se i jiné měny utrhly ze řetězu – polský zlotý s naprosto mylnou vizí nastávajícího premiéra Donalda Tuska ohledně přijetí eura v roce 2011, později poopravenou na rok 2012, a chronické posílení české koruny.

Závist českých exportérů

Slovenská cesta byla v českých exportérských kruzích často přijata s jistou mírou závisti a přáním či požadavkem na českou sebereflexi ústící rovněž k přijetí eura. Ačkoliv v tomto směru bylo přislíbeno bývalým premiérem Mirkem Topolánkem stanovení termínu přijetí v listopadu 2009, byl tento slib implicitně přerušen pádem vlády a smysluplnost tohoto cíle byla explicitně pohřbena dalším ekonomickým, především fiskálním vývojem.

Od nové vlády se tohoto termínu jistě v prvních letech  dočkáme. Na druhé straně barikády stály mnohé faktory, které favorizovaly a v některých případech stále favorizují ponechání si své měny. K této skupince se s ohledem na poslední vývoj v eurozóně začíná přiklánět rovněž širší podpora veřejnosti, která vždy patřila mezi největší „euroskeptiky“ mezi novými členskými zeměmi EU.

Snížení volatility kurzu koruny v nedohlednu

Mezi současné nejvýraznější problémy z hlediska exportérů se řadí volatilita kurzu koruny oproti euru. Ta nyní dosahuje úrovní, které jsme viděli po jejím prudkém posílení a následné rozkolísanosti v roce 2002. Ačkoliv je v současnosti  volatilita poloviční v porovnání (v některých případech až infarktovými pohyby) z počátku roku 2009, je stále někdy téměř dvojnásobná v porovnání s úrovní, na kterou jsme byli zvyklí v letech před nástupem krize, tedy v letech 2005 až 2007. Za zmínku stojí, že měsíční pohyby v případě eura vůči dolaru dosahují v současnosti obdobných výkyvů jako v případě koruny.

S ohledem na šíři problémů, kterým světová ekonomika čelí, se pravděpodobně v brzké době nedočkáme výraznějšího snížení volatility měnových kurzů. Druhým faktorem, který negativně dopadá na exportéry, je výraznější odchylka od rovnovážných úrovní kurzů. V první polovině roku se koruna pravděpodobně pohybovala poblíž své rovnovážné úrovně a to spíše z její slabší, tedy pro exportéry příznivější, strany.

Ve světě měnových kurzů si exportéři nemůžou být jisti budoucím vývojem

Jaká jsou ponaučení pro budoucí snížení volatility měnového kurzu před přijetím eura, pokud to tedy bude ještě za pár let aktuální. Jít do ERM-II s vybilancovanými fiskálními rozpočty, což bude výrazně tlumit nervozitu ohledně přijetí, a vyvarování se ukvapených slibů. Ve světě měnových kurzů si exportéři nemůžou být jisti budoucím vývojem, ale v současnosti si mohou být jisti tím, že v následujících 3 až 5 letech budeme toto téma opět řešit, bez dosažení cíle, který pro některé subjekty v ekonomice představuje přijetí jednotné měny. Poté pro změnu možná budeme řešit, jak nepříznivým krokem bylo toto rozhodnutí pro ostatní subjekty v ekonomice a možná i pro exportéry samotné.

Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank Citibank Europe plc, Česká republika a Slovensko