Kolik jsme si vydělali v roce 2001

ČSÚ každoročně vydává publikaci Mzdová diferenciace zaměstnanců (nejnovější je s údaji roku 2001), jež shrnuje roční výsledky rozsáhlého výběrového šetření – Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), prováděném v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a pod metodickým dohledem ČSÚ. Letopočet se může na první pohled zdát zastaralý, nicméně podrobná analýza výsledků si žádá jistý čas a – a to hlavně – základní trendy, které publikace zachycuje, se nemění ze dne na den. Jaké je tedy hlavní poselství této „zprávy o stavu mezd v roce 2001“?

Mzdy podle odvětví
Nejvyšší mzdy dosahují zaměstnanci v odvětví činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím (57 432 Kč), v peněžnictví (29 664 Kč) a v letecké dopravě (27 747 Kč). Nejnižší mzdy naopak pobírali zaměstnanci v odvětvích zpracovatelského průmyslu, kde pracuje velké procento žen, zejména v oděvním průmyslu, zpracování kožešin (9 946 Kč), v odvětví činění a úprava usní a výroba brašnářského zboží (10 520 Kč) a v textilním průmyslu (12 148 Kč).

Mzdy podle krajů
Z regionálního hlediska byly nejvyšší průměrné měsíční mzdy v roce 2001 v Praze (21 682 Kč), což je patrně ovlivněno vyšší úrovní průměrných měsíčních mezd v odvětvích, kde je požadována vyšší odborná kvalifikace a která jsou ve větším rozsahu umístěna v hlavním městě, jako je bankovnictví, pojišťovnictví, centrální úřady a také vyšším podílem podnikatelských subjektů se zahraniční kapitálovou účastí. V ostatních krajích byly mzdy v roce 2001 nižší než činí průměrná hodnota za celou ČR (16 353) s výjimkou Středočeského kraje (16 750 Kč). Nejnižší průměrná měsíční mzda byla zjištěna na Vysočině (13 886 Kč) - jen 64 % pražského průměru. Avšak pořadí krajů podle celkových průměrných mezd má do značné míry příčinu v odlišné struktuře pracovních míst a nikoli v nějaké obecné mzdové úrovni kraje.

Mzdy podle vzdělání
Dosažená úroveň vzdělání má na výši mzdy zaměstnance jeden z nejvýznamnějších vlivů: průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2001 u zaměstnanců se základním (i nedokončeným) vzděláním byla 11 181 Kč, zaměstnanci se středním vzděláním bez maturity dosáhli mzdy 13 258 Kč, zaměstnanci s úplným středním vzděláním s maturitou pobírali průměrně 16 742 Kč. Mzda zaměstnanců s vyšším odborným, resp. bakalářským studiem činila 17 667 Kč a u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním byla 28 501 Kč. To znamená, že zaměstnanci s maturitou pobírali v průměru zhruba o polovinu více než zaměstnanci se základní školou a zaměstnanci s vysokou školou dokonce o 155 % více. Nutno však podotknout, že jde o průměrné ukazatele – jsou-li například platy ve školství všeobecně nízké, pak může mít i vysokoškolsky vzdělaný učitel nízký plat.

Platy žen a mužů
Podle výběrového šetření mají ženy v ČR průměrnou měsíční mzdu za rok 2001 nižší než muži v průměru o 4 726 Kč (muži 18 481 Kč, ženy 13 755 Kč), jinak řečeno, ženy pobíraly 74,4 % mzdy mužů. Rozdíly v průměrných měsíčních mzdách mužů a žen vyplývají z mnoha příčin, často zcela objektivních. Například z rozdílné struktury vzdělanosti (muži převládají mezi vysokoškoláky, ženy mezi zaměstnanci se základním vzděláním). Velmi zde působí i vliv menšího počtu odpracovaných hodin žen proti mužům (v důsledku péče o děti nebo jiné nemocné členy rodiny apod.). Ženy mají také mnohem menší počet přesčasových hodin. Ženy mají dále zásadně odlišnou strukturu zaměstnanosti, obsazují jiná pracovní místa než muži. Podstatně vyšší podíl žen je zaměstnán v nepodnikatelské sféře (76 %) než v podnikatelské (37 %), přičemž v nepodnikatelské sféře je úroveň platů všeobeně nižší (například ve školství a zdravotnictví, kde 80 % zaměstnanců tvoří právě ženy). U žen a mužů je také pochopitelně různý průběh nárůstu mezd v souvislosti s věkem. S největší pravděpodobností je nižší mzdový nárůst u žen způsoben přerušením kariéry většiny žen v důsledku mateřské dovolené a dřívějším odchodem do důchodu.

Nejlépe a nejhůře placená povolání
Největší průměrné měsíční platy pobírali ředitelé a prezidenti velkých organizací, podniků, společností (76 338 Kč), piloti, navigátoři a letečtí technici (78 156 Kč), vedoucí pracovníci v organizacích zaměřených na poskytování obchodních služeb (59 902 Kč), soudci (55 259 Kč), komentátoři, reportéři a žurnalisté v televizi a rozhlasu (43 781 Kč) či například vedoucí pracovníci výpočetních útvarů (42 051 Kč). Nízké mzdy byly – již tradičně - ve školství (13 568 Kč). Nijak skvěle na tom nejsou ani hudební skladatelé, dirigenti, zpěváci a hudebníci s průměrnou měsíční mzdou 12 832 Kč. A úplně nejhůř se vedlo pomocníkům a uklízečům v kancelářích, hotelích a nemocnicích (7 474 Kč), pomocníkům a uklízečům v domácnostech (7 811 Kč), ručním pradlákům a žehlířům (8 070 Kč), školníkům (8 177 Kč) a vrátným, hlídačům, uvaděčům a šatnářkám (8 228 Kč).

Mzdy v období 1996 – 2001
Za sledované období se zvyšoval rozdíl aritmetického průměru mezd (jinak nazývaného průměrná mzda) od mediánu (tedy mzdy průměrného zaměstnance). Ukazuje se, že extrémní hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance. Kvůli tomuto faktu se průměrná mzda nepohybuje v okolí nejvíce četné mzdy, ale přesunula se směrem do vyšších hodnot. Zaměstnanců s menší než průměrnou mzdou tedy není polovina, nýbrž více – za rok 1996 jich bylo zhruba 63 %, za rok 1999 cca 64 % a za rok 2001 již okolo 65 % zaměstnanců.

Některá zaměstnání zaznamenala ve sledovaném období vysoký nárůst průměrných mezd, jiná naopak nulový ba záporný. Vysoký nárůst zaznamenali například piloti, navigátoři a letečtí technici (z 29 680 Kč v roce 1996 na 78 156 Kč v roce 2001). Průměrné mzdy vzrůstaly také v zaměstnáních souvisejících s informačními technologiemi, například poradcům ve výpočetní technice se mzdy zvýšily na 27 413 Kč (nárůst o 106 %), vedoucím pracovníkům výpočetních útvarů vzrostly o 82 % na 42 051 Kč. Naopak špatné časy zažívali například pojišťovací agenti, což je zaměstnání, kde je trh práce již patrně přesycen. Jejich průměrné mzdy poklesly z 18 033 za rok 1996 na 17 917 Kč za rok 2001.

Pokud jde o kraje, při srovnání výsledků roku 1996 s rokem 2001 je zřejmé, že pokračuje trend zvětšování rozdílů mezi mzdami v Praze (a částečně ve Středočeském kraji) a v ostatních krajích České republiky. Jestliže v roce 1996 byla pražská průměrná mzda na úrovni 127,4 % průměru ostatních regionů, v roce 2001 to bylo již 143,4 %.

A co se týče členění podle typu hospodaření podniků, existuje výrazná tendence nadprůměrného nárůstu mezd v podnicích s mezinárodním, zahraničním a smíšeným vlastnictvím oproti domácímu vlastnictví. Zejména v mezinárodních podnicích vzrostly průměrné mzdy z 12 605 Kč za rok 1996 na 21 323 za rok 2001, což znamená nárůst o 70 % původní hodnoty. Naproti tomu v organizacích ve státním vlastnictví se mzdy zvýšily pouze o 43 %.

Na závěr je třeba připojit důležité upozornění: údaje roku 2001 byly získány od 511 288 zaměstnanců více méně na základě dobrovolnosti. Z toho vyplývá, že – zejména u jednotlivých profesí – všechny příjmové kategorie nemusí být zastoupeny zcela rovnoměrně. Výsledky jsou též zatíženy určitou výběrovou chybou a nebyly také provedeny dopočty na celé národní hospodářství, tudíž je nelze srovnávat s výsledky jiných statistických zjišťování.

....TISKOVÁ ZPRÁVA ČSÚ