Národní rozvojový plán, který stanoví priority v pomoci jednotlivým oborům a regionům, je již vypracován
Růst hrubého domácího produktu o čtyři procenta ročně je podle Ministerstva pro místní rozvoj nutný pro náš hladký vstup do
EU.V co nejkratším čase musí Česká republika vybudovat takové podmínky poskytování veřejné pomoci, které budou plně slučitelné s právem a zvyklostmi Evropské unie. Znamená to nejenom přijetí nových zákonů, ale i vyškolení odpovědných pracovníků a kontrolních mechanismů. Oznámil to ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař.
Nejdříve bude třeba vytvořit základní rozvojové dokumenty, a to jak pro celou republiku, tak i pro jednotlivé regiony. Vláda již letos schválila několik podobných materiálů (například Hospodářskou strategii vstupu do EU či Strategii regionálního rozvoje) a zatím posledním vypracovaným dokumentem je Národní rozvojový plán z dílny Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který Císař představil tento týden.
Hlavním předpokladem plynulého vstupu do EU je podle uvedeného materiálu dosažení cíle, podle něhož by hrubý domácí produkt ČR na jednu osobu činil 75 procent výše tohoto ukazatele pro celou unii. "Většina pozorovatelů to však považuje za velmi těžko splnitelný cíl, protože dnes dosahuj
e HDP na jednoho obyvatele ČR pouze 63 procent úrovně průměru EU. Při růstu hospodářství unie o jedno až dvě procenta ročně by tak česká ekonomika musela dosahovat ročního růstu okolo čtyř procent, přičemž v posledních letech klesala. Letos sice došlo k obratu, ale žádaný růst nepředpokládá nikdo. Dalšími hlavními úkoly je snížení sociálních a hospodářských rozdílů mezi jednotlivými oblastmi a zlepšení stavu životního prostředí.Národní rozvojový plán však uvádí prioritní cíle, jejichž splnění by vedlo k vyššímu růstu:
podpora rozvoje podniků a posílení konkurenceschopnosti;
rozvoj technické infrastruktury;
rozvoj lidských zdrojů;
ochrana a zkvalitňování životního prostředí;
rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství;
specifické priority jednotlivých
regionů.Pomoc hospodářsky zaostalým oblastem se v současnosti připravuje pro tři z nich, které budou sloužit jako jakési "pokusné laboratoře": severozápadní Čechy a severní a střední Moravu. První dva uvedené regiony mají shodné problémy. Potýkají se s vysokou nezaměstnaností, způsobenou útlumem těžby uhlí a restrukturalizací těžkého průmyslu. Střední Morava je však úplně jiný případ. V některých oblastech je na tom dokonce nejhůře z celé republiky, například v úrovni na jednoho pracovníka nebo ve vý
ši průměrné mzdy. Na jejím území leží tři okresy, v nichž jsou příjmy nejnižší v republice. Zároveň v posledních letech zde velmi rychle stoupá nezaměstnanost a hospodářství regionu bylo před dvěma lety silně postiženo povodněmi. Přitom některé části střední Moravy mají podle MMR silný růstový potenciál. Ministerstvo si proto chce podle Národního rozvojového plánu ověřit, zda dokáže zvýšit úroveň regionu při současném snížení rozdílů mezi jeho částmi. Schopnost prokázat tuto vlastnost bude jedním z kritérií, podle nichž se bude rozhodovat o našem členství v EU. Hlavní problémy regionů jsou podle MMR způsobeny hlavně poklesem výroby (nejvíce v těžkém, textilním a elektrotechnickém průmyslu), snižováním počtu pracovníků v zemědělství, nízkou mobilitou pracovní síly a vzdáleností některých oblastí od EU.Mimo regionální podpůrné programy předpokládá Národní rozvojový plán i zvýhodnění dvou sektorových politik, a to konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Oba tyto programy budou nejdříve realizovány v uvedených třech regionech, v ostatních až od roku 2001. Nejdříve však musí garanční ministerstva (v otázce konkurenceschopnosti MPO, v problematice zaměstnanosti MPSV) předložit návrhy těchto programů.
Po celou dobu se podle předpokladů MMR budou na vysokých nákladech přípravy regionálního rozvoje podílet i fondy unie PHARE, ISPA a SAPARD, z nichž můžeme jenom v příštím roce čerpat až 6,7 miliardy korun. Tyto prostředky však nepokryjí všechny náklady - čtvrtinu musí zajistit česká strana. Určité výhody však budou mít
oblasti, které leží u hranic s EU. Ty mají možnost čerpat dodatečné prostředky z programu přeshraniční spolupráce, což pouze v příštím roce obnáší 26 miliónů eur, tedy přibližně 734 miliónů korun.Zdroj: HN z 4. 11. 1999
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
Jaguar se stal terčem hromadného posměchu. Vysmívá se mu Elon Musk i automobilka MG
Koncepty a předporudkční auta dokážou být hodně nevšední a originální. Poznat jejich výrobce bývá obtížné, dokážete to?
Tesla kašle na údržbu a prezentuje to jako výhodu. Mezitím německý TÜV Report označuje Model 3 za nejhorší elektromobil, kvůli údržbě
S Fabií zatím nezatočí, ale jinak je MG3 hodně zajímavý hybrid. Však se na něj podívejte
