Evropská centrální banka (ECB) na včerejším zasedání své bankovní rady rozhodla o zvýšení klíčové úrokové sazby, takzvané refinanční sazby, na 3,0 z dosavadních 2,5 procenta. Zápůjční sazbu, za kterou banka půjčuje peníze ostatním komerčním bankám, ECB zvýšila z předchozích 3,5 na 4,0 procenta, zatímco depozitní sazba byla zvýšena z dosavadních 1,5 na 2,0 procenta.
Vůbec první zpřísnění měnové politiky v eurozóně finanční trhy všeobecně očekávaly, i když většina ekonomů se domnívala, že ECB zvýší klíčovou refinanční sazbu jen o čtvrt procentního bodu. Představitelé banky v minulých týdnech dávali jasně najevo, že rizika inflace se od dubna, kdy ECB klíčový úrok snížila o půl bodu, posunula výrazně nahoru a že banka bude muset přejít od uvolněné k neutrální měnové politice. Poslední statistické údaje soustavně dokazovaly, že ekonomiky největších zemí eura zažívají široce založený obrat k oživení, patrný i u dosud zaostávajících ekonomik Německa či Itálie.
Jist
otu zvýšení úroků získaly trhy minulý týden po zveřejnění zprávy o vyšším než očekávaném zářijovém růstu peněžní zásoby v eurozóně, vzhledem k tomu, že agregát peněžní nabídky je vedle hlavním kritériem měnové politiky ECB. Zvýšení refinanční sazby vstoupí v platnost 10. listopadu na pravidelné týdenní refinanční operaci ECB. Změna zápůjční a depozitní sazby, které určují koridor úroků jednodenních úvěrů na peněžním trhu, je platná od 5. listopadu. Finanční trhy odpověděly na krok ECB vstřícně. Kurs eura mírně posílil, zpevnily trhy obligací a evropské akciové burzy si zachovaly své dosavadní denní zisky a někde je i prohloubily. "Je to to, co chce trh vidět, totiž že podniknou ráznou akci, a mělo by to poskytnout podporu euru a trhu obligací... oživení podpořilo trh akcií," řekl hlavní ekonom banky ING Barings Mark Cliffe.Zdroj: LN z 5. 11. 1999