Na záchranu firem limit sedm miliard

Tříletý proces ozdravení vybraných průmyslových firem v režii Revitalizační agentury nesmí mít dopad na státní pokladnu vyšší než sedm miliard korun. Zajištění tohoto úkolu ministrem financí je obsažené v materiálu, který bude předložen vládě ke schválení.

Závazek státu za hospodaření Revitalizační agentury (RA) vyplývá ze skutečnosti, že jejím stoprocentním vlastníkem je Konsolidační banka. Ta je státním peněžním ústavem a její hospodaření je přímo napojené na státní rozpočet.

Revitalizační agentura, řízená mezinárodní společností Lazard, bude především odkupovat pohledávky bank za firmami určenými k restrukturalizaci a následně je kapitalizovat do akciových podílů. Podle odborníků jde sice o faktické zestátnění firem, ale současně připouštějí, že k provedení efektivní restrukturalizace je to nezbytný krok.

Potenciální ztráta zohledňuje možnost, že náklady na vykoupení bankovních úvěrů či akciových podílů v držení bank budou vyšší než výnosy z prodeje restrukturalizovaných firem. "Kriticky významným momentem v existenci RA bude ocenění portfolia," uvádí se v materiálu Ministerstva financí.

Vysoká ztrátovost se očekává především v počátečním období činnosti agentury, ale postupem času se počítá se snižováním ztráty poté, co budou na účty nabíhat výnosy z prodeje restrukturalizovaných firem. Materiál dokonce připouští, že celý proces může být ve svém konečném výsledku i ziskový.

Poradce Konsolidační banky Miroslav Zámečník dokonce ziskový provoz Revitalizační agentury považuje za pravděpodobný. Svůj názor opírá o systém odměňování správce agentury a zkušenost společnosti Lazard, která úspěšné provedení revitalizace bude považovat za prestižní záležitost.

Ačkoliv bude firma Lazard podle informací našeho listu dostávat paušální odměnu v řádu stovek miliónů korun ročně, bude zainteresovaná i na výsledku revitalizace.

Kromě finančních otázek revitalizace bude vláda muset vyřešit problém obsazení křesla šéfa dozorčí rady RA. Podle původních vládních představ měl do něho usednout ministr průmyslu a obchodu, což by v současné době náleželo Miroslavu Grégrovi.

Podle informací HN však právní analýza prokázala, že místo v dozorčí radě RA, která je obchodní společností, nemůže zastávat vládní představitel. Tato záležitost může podle pozorovatelů vyvolat ve vládě vážné neshody.

Procesem revitalizace by měly projít firmy ČKD Praha Holding, Spolana, AliaChem, Škoda Plzeň, Tatra, Vítkovice, Tiba, Zetor a ZPS Zlín.

Podle informací ČTK však Tiba požádala o vyřazení z revitalizačního programu a naopak o zařazení do něho požádala firma Hutní montáže Ostrava.

Zdroj: HN z 8. 11. 1999