Výše podpory při nezaměstnanosti v Česku a ve světě

Příští rok dojde u podpory v nezaměstnanosti k několika změnám. Občané, kteří dají sami výpověď, budou mít pravděpodobně nižší podporu v nezaměstnanosti. Kdo dostane tříměsíční odstupné, ten nebude mít po tři měsíce nárok na podporu v nezaměstnanosti. Základní výše podpory a délka však zůstane stejná. Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti v Česku v porovnání se světěm?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti není ve všech vyspělých zemí světa automatický. Je potřeba splnit potřebnou dobu pojištění a registrovat se na úřadu práce. Např. v Nizozemí dostane podporu v nezaměstnanosti pouze ten, kdo v předchozích 39 měsících 26 týdnů pracoval, ve Velké Británii 2 roky z posledních 3 let, v Lucembursku 26 týdnů během posledního roku, v Německu 1 rok v posledních třech letech… Jestliže není podmínka splněna, nemá občan na podporu v nezaměstnanosti nárok a jsou mu vypláceny pouze sociální dávky (a ani ty nejsou ve světě automatické – záleží např. na majetkové situaci občana).

Výše podpory v nezaměstnanosti v Česku

Výše podpory v nezaměstnanosti je v Česku odstupňována. V prvních dvou měsících činí podpora v nezaměstnanosti 65 % z průměrného čistého výdělku z předchozího zaměstnání. V dalších dvou měsících je podpora v nezaměstnanosti 50 % z průměrného čisthého výdělku dosaženého v předchozím zaměstnání a v následujících měsích je podpora v nezaměstnanosti 45 % z průměrného čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstání. Podporu v nezaměstnanosti lze pobírat 5 měsíců (občané mladší 50 let), 8 měsíců (občané starší 50 let a mladší 55 let) nebo 11 měsíců (občané starší 55 let). Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti však je, že občan musel v posledních 3 letech před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti

V prvním pololetí letošního roku dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Česku 23 135 Kč. Bezdětný zaměstnanec musí ze své mzdy odvést daň z příjmu, sociální a zdravontí pojištění. Podpora v nezaměstnanosti se bude počítá z čisté mzdy.

Tabulka: Výpočet čisté mzdy

/>Částka

Text
Hrubá mzda	23 135 Kč
Zdravotní pojištění (23 135 Kč x 4,5 %)	1 042 Kč
Sociální pojištění (23 135 Kč x 6,5 %)	1 504 Kč
Záloha na daň z příjmu ((23 135 x 1,34) x 15 %) – 2 070 Kč	2 595 Kč
Čistá mzda (23 135 Kč – 1 042 Kč – 1 504 Kč – 2 595 Kč)	17 995 Kč

Tabulka: Výpočet podpory v nezaměstnanosti

/>Částka

Text
Čistá mzda	17 995 Kč
První a druhý měsíc (17 995 Kč x 65 %)	11 696 Kč
Třetí a čtvrtý měsíc (17 995 Kč x 50 %)	8 998 Kč
Každý další měsíc (17 995 Kč x 45 %)	8 098 Kč

 

V přiložené tabulce máme u všech zemí uveden čistý příjem bezdětného občana v prvním měsíci nezaměstnanosti v porovnání s předcházejícím čistým příjmem, jestliže před nezaměstnaností pobíral průměrnou mzdu. V Česku bude má občan pobírající průměrnou mzdu v prvním měsíci nezaměstnanosti nárok na podporu ve výši 11 696 Kč, což činí 65 % jeho dřívější čisté mzdy.

Jak pracovat s tabulkou?

Náhradový poměr se v Česku v případě nezaměstnanosti rovná procentní sazbě podpory. V mnoha ostatních zemích to tak není, protože např. podpora v nezaměstnanosti podléhá dani a povinným odvodům, podpora se počítá z hrubé mzdy, nezaměstnaný má mimo podporu v nezaměstnanosti nárok na jiné sociální dávky a benefity… Pro přehlednost je tak v tabulce u všech zemí uveden čistý měsíční příjem nezaměstnaného bezdětného občana v % z průměrné čisté mzdy.

• Příklad: V Lucembursku činí podpora v nezaměstnanosti po celou dobu 80 % z předcházejícího hrubého příjmu. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2009 činila 4 031 €, průměrná čistá mzda však činila 2 905 €. Podpora v nezaměstnanosti je 3 225 € (4 031 € ? 80 %). Současně se však musí z podpory odvést daň a pojištění. Podpora v nezaměstnanosti zaměstnance majícího průměrnou mzdu tedy je 2 467 €, což je 84,9 % průměrné čisté mzdy. Náhradový poměr je tak v Lucembursku vyšší než je procentní sazba podpory. V některých zemích je to však naopak (např. v Dánsku). V Dánsku činí podpora v nezaměstnanosti po celou dobu 90 % z předcházejícího čistého příjmu. Z podpory v nezaměstnanosti však odvádí Dánové daň z příjmu a pojištění. Čistý náhradový poměr tak je 60,9 %.

Nejvyšší podporu můžou pobírat ve Francii

V Česku je maximální výše podpory v nezaměstnanosti zákonem v letošním roce 13 280 Kč, což je 73,8 % z průměrné čisté mzdy ve výši 17 995 Kč a 57,4 % z průměrné hrubé mzdy. Vůbec nejvyšší podporu v nezaměstnanosti můžou pobírat občané s velmi nadstandardními příjmy ve Francii (až 224 % průměrné hrubé mzdy), Nizozemí (až 111 % z průměrné hrubé mzdy) a Švýcarsku (až 101 % z průměrné hrubé mzdy). Naopak nejnižší podpora v nezaměstnanosti je v zemích, kde je stanovena fixní částkou (např. Velká Británie, Irsko). Nízká je však i v Turecku, kde podpora v nezaměstnanosti je % z průměrného čistého příjmu občana, ale maximální výše podpory je při přepočtu 29 % z průměrné mzdy. U občanů s vyššími příjmy, tak v Turecku zdaleka neplatí, že v době nezaměstnanosti mají příjem ve výši poloviny příjmu ze zaměstnání (či výdělečné činnosti). 

Tabulka: Výše podory v nezaměstnaosti ve světě
(v prvním měsíci, v porovnání s čistou průměrnou mzdou)

Země (v %)	Náhradový poměr
Lucembursko	84,9
Portugalsko	83,7
Lotyšsko	82,8
Nizozemí	72,8
Švýcarsko	71,8
Francie	66,5
Česko	65,0
Slovensko	64,8
Island	64,7
Norsko	64,0
Slovinsko	63,6
Kanada	61,3
Španělsko	61,2
Dánsko	60,9
Litva	60,7
Itálie	60,1
Německo	59,5
Maďarsko	59,3
Belgie	58,6
Rakousko	55,0
USA	54,9
Japonsko	53,8
Irsko	53,6
Estonsko	53,5
Finsko	50,7
Švédsko	50,3
Bulharsko	49,6
Korea	48,9
Polsko	45,3
Turecko	45,0
Rumunsko	42,2
Malta	41,4
Řecko	39,6
Velká Británie	37,8
Nový Zéland	35,1
Austrálie	30,3

Pramen: OECD, Benefit and Wages: Tax-Benefit Calculator (Unemployment Benefits)