Keramické obklady a dlažby (1. díl)

05.02.2003 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Keramika v roli obkladových a dlažebních prvků pomáhala dotvářet atmosféru lidských příbytků už v antických dobách. Ostatně ve starořeckých či starořímských předlohách hledá vděčnou inspiraci i současná produkce.

Nesporné užitné hodnoty, estetická a hygienická měřítka, snadná údržba - na tom všem běh času nic nezměnil. Co se však změnilo podstatně, je obrovská šíře nabídky s nepřebernou vzorkovnicí barev, dekorů, formátů a doplňků.

Bylo by ovšem fatální chybou nechat se dnes při výběru zlákat pouze vhodným barevným tónem a kresbou; je nutné také (a vlastně především) brát v úvahu základní fyzikálně mechanické vlastnosti, které předurčují materiál pro jeho konkrétní použití. Není obklad jako obklad a už vůbec ne dlažba jako dlažba.

K těm nejdůležitějším hlediskům patří nasákavost. Je udávána v procentech, která vyjadřují nárůst hmotnosti materiálu po jeho nasycení vodou. Míra nasákavosti pak přímo ovlivňuje další důležitá kritéria, mezi něž patří zejména mrazuvzdornost. Ta je rozhodujícím požadavkem pro to, aby mohly být tyto prvky použity ve venkovním prostředí, například jako obklad soklu, dlažba na terase apod. Schopnost odolávat extrémně nízkým teplotám se stoupajícím procentem nasákavosti pochopitelně slábne - při hodnotách nad tři procenta se použití mimo interiér nedoporučuje.

Zda je dlažba vhodná pro použití v exteriéru, případně ve vnitřních prostorách s vyšší provozní zátěží (například zádveří), o tom rozhoduje i odolnost proti otěru, respektive schopnost glazury vzdorovat mechanickému opotřebení. Je označována písmeny PEI a římskými číslicemi I až V, přičemž nejvyšší stupeň představuje také nejvyšší životnost. Naopak dlažby s nízkými hodnotami otěruvzdornosti jsou velice náchylné k poškrábání a mohou najít uplatnění jen tam, kde nepřijdou do styku s hrubými nečistotami (například v koupelně).

Dalším důležitým pojmem je protiskluznost. Jsou to právě podlahy koupelen, sprchových koutů, ale třeba také kuchyní, prádelen, okraje bazénů a podobná mokrá prostředí včetně teras, která z bezpečnostního hlediska vyžadují speciální prostiskluzovou úpravu dlažby. Je-li kvalita této úpravy označena hodnotou R9 a vyšší, pak jde už o dostatečně bezpečný povrch.

O charakteru dlažby vypovídá i její tloušťka, která vyplývá z požadované pevnosti v ohybu. U obkládaček může být pro stavebníka případně vodítkem i tvrdost, definovaná podle známé desetiúrovňové stupnice a naznačující, postačí-li k řezání obkladu klasická řezačka nebo bude třeba diamantové pily.

Výběr vhodného materiálu mohou stavebníku-laikovi zkomplikovat ještě dvě rozdílné kategorie keramických dlažeb. Jsou dány odlišnými technologickými postupy během výrobního procesu a v důsledku toho i rozdílným charakterem střepu: v prvém případě se jedná o výrobky tažené (režné), ve druhém o lisované - mezi těmi se navíc ještě rozlišují dlažby hutné a dlažby vysoce slinuté.

Prvky vyráběné tažením (dlažby typu cotto) mají zpravidla menší formáty, jsou neglazované s hrubším povrchem, který jim dodává typický rustikální vzhled. Ve svém průřezu jsou poréznější, z čehož vyplývá nižší pevnost v ohybu, menší odolnost vůči otěru a vyšší nasákavost. To je determinuje výhradně do pozice podlahových krytin pro obytné, provozně nenamáhané místnosti. Naproti tomu vysoce slinuté dlažby, vyráběné v nejrůznějších rozměrech, splňují i ty nejpřísnější požadavky na mechanickou zátěž, odolnost vůči chemikáliím a extrémním klimatickým vlivům (nasákavost těch nejkvalitnějších výrobků se pohybuje v setinách procenta). V zesíleném a protiskluzovém provedení jsou tedy vhodné nejen na terasu, ale například i do tak exponovaných prostor rodinného domu, jaké představuje třeba dílna či garáž.

Díky intenzivnímu vývoji dnes může nést glazuru i vysoce slinutý střep, což byla donedávna výsada pouze hutné dlažby, jejíž parametry, zejména nasákavost, však nebyly vždy pro venkovní použití optimální. Glazura všechny zmíněné přednosti vysoce slinutého střepu ještě umocnila, neboť i pro něj otevřela nekonečné možnosti designového ztvárnění a vtiskla mu tak punc progresivní technologie.

Vývoj přinesl i usnadnění vlastní práce s obkladem a dlažbou - rozšířil nabídku o kalibrované výrobky (po výpalu dodatečně oříznuté), které zaručují přesný rozměr s ostrými hranami a nabízejí tak možnost sesazení s minimální spárou. Kromě toho jsou zde speciální spárovací hmoty a lepicí tmely, které spolu s distančními křížky a dalšími pomůckami zjednodušují život nejen řemeslníkům, ale i zručným kutilům.

Připraveno ve spolupráci s časopisem   

Autor článku

Jiří Vlach  

Články ze sekce: BYDLENÍ