Ten ovšem počítá s vyššími výdaji, než chtějí státy. Evropské unii tak teoreticky hrozí rozpočtová krize a poprvé v historii i provizorium, pokud by se národní vlády se zákonodárci nedohodly na kompromisu, čas mají do prosince.
Dubnový návrh Evropské komise počítal s výdaji (v rozpočtu EU označovanými jako platby) ve výši zhruba 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč), ale členské státy představy komisařů seškrtaly až na 126,5 miliardy eur. Poukazovaly při tom na šetření ve svých rozpočtech, k úsporám by podle členských států měla přistoupit i evropská sedmadvacítka.
Poslanci, kteří mají vůbec poprvé díky lisabonské smlouvě na sestavení rozpočtu daleko větší vliv než dřív, ovšem postoj států odmítli a výdaje opět zvýšili až na více než 130 miliard eur. Podle jejich představ by tak unie měla v příštím roce hospodařit s ještě více penězi než letos.