Pokles daně z příjmů právnických osob ze současných 40 na 30 procent, který schválila slovenská vláda s platností od příštího roku, je podle analytika ING Barings Jána Tótha nedostatečný. Navzdory tomu, že v ČR platila v roce 1998 nižší daňová sazba a země byla v krizi, podíl daňových příjmů na HDP byl vyšší než na Slovensku. SR má v současnosti ve srovnání s okolními zeměmi nejvyšší sazbu daně z příjmů z právnických osob.
V příštím roce poklesne daňová sazba v ČR ze současných 35 procent na 32 procent a v Polsku by mělo dojít k poklesu o čtyři procentuální body na 30 procent a v dalším období se má daň snižovat o dvě procenta ročně. V Maďarsku od roku 1996 platí sazba daně z příjmů podniků 18 procent. Ačk
oliv je daňová sazba v SR o 120 procent vyšší než v Maďarsku, podíl příjmů z této daně na je pouze o 30 procent vyšší. Reálný pokles daňové sazby se však podniků vzhledem k placení záloh dotkne až v roce 2001. Předpoklady resortu financí týkající se snížení ročních příjmů státu o 6,4 miliardy Sk po poklesu daňové sazby považuje Tóth za nesprávné.Ministryně financí Brigita Schmögnerová původně prosazovala pokles sazby daně z příjmů právnických osob pouze o pět procentuálních bodů a chtěla umožnit rychlejší odpisování majetku a zavedení institutu daňového úvěrů. Naproti tomu vicepremiér pro ekonomiku Ivan Mikloš navrhoval pokles daňového zatížení podniků až na 25 procent.
Sazba daně ve výši 30 procent má proti dani ve výši 25 procent nevýhodu v tom, že může být pro některé podniky stále vysoká a mohou ji obcházet. Za deset měsíců letošního roku získal stát z daně z příjmů právnických osob 18,36 miliardy Sk, což bylo pouze 80,62 procenta z plánovaného objemu 22,77 miliardy. Ve stejném období loňského roku
činily příjmy vlády z uvedené daně 20,76 miliardy.Zdroj: HN z 15. 11. 1999