Vláda zákon o záložnách nechtěla, poslanci však naléhali

Proti vůli Klausova kabinetu prosadili společnými silami poslanci pravicových i levicových stran v čele s Richardem Mandelíkem (ODS) zákon o spořitelních a úvěrových družstvech. Také podle dnešního ministra financí Pavla Mertlíka šlo o nesystémový krok, který byl v rozporu nejen s vývojem evropského úvěrního družstevnictví, ale i s domácí tradicí. Klasické kampeličky totiž tvoří ucelený systém s centrální záložnou, která ručí za ostatní. Existující zákon prý také nevytváří předpok

Názor, který před více než čtyřmi roky převažoval v Poslanecké sněmovně, však byl diametrálně odlišný. Mandelík záložny označoval za vhodný nástroj pro přístup lidí k jednoduchým, krátkodobým a levným úvěrům, které na trhu bankovních produktů chyběly. Zákon, o jehož postupné novelizaci nebylo od počátku pochyb, si také nekladl za cíl obnovovat něco, co fungovalo v minulém století. Mandelík ujistil, že systém družstev

Návrh se dotvářel za tvrdé kritiky vlády a centrální banky a po opakovaném jednání ve sněmovních orgánech. Doznal podstatných změn a podle výroku Vlastimila Tlustého (ODS) se změnil téměř k nepoznání. Řada úprav, zejména pokud šlo o zpřísnění zdanění kampeliček, měla upokojit resort financí. Část z nich předložil tehdejší předseda rozpočtového výboru Tomáš Ježek (ODS), kte

Na druhou stranu připustil, že otázku, zda se kampeličky měly doopravdy zavádět, prověří až čas. Vážnými pochybnostmi o družstevních záložnách se netajil v roce 1995 úřadující ministr financí Ivan Kočárník, který byl v poslaneckých kruzích podezírán, že chce zákon "torpédovat". Před závěrečným hlasováním neúspěšně žádal o měsíční odklad. Varoval, že návrh bude mít nezanedbatelné měnové a fiská

Zdroj: HN z 17. 11. 1999