Zkušenosti z praxe úspěšného investora

Za svůj život jste působil ve více firmách ať už v České republice nebo v zahraničí (Česká spořitelna, Citibank a další zahraniční banky, …), kde se Vám nejlépe pracovalo a proč?
Přiznám se, že za svou dosavadní praxi jsem našel nejlepší prostředí v Citigroup. Vyhovuje mi styl práce a způsob řízení této instituce. Vždycky víte, na čem jste. Rozhoduje to, co umíte a co jste ochotni obětovat. Také jsem zde potkal hodně lidí, od kterých jsem se mohl učit a ke kterým mám velký respekt.

Vzhledem k vašim zkušenostem ze zahraničí, jak se  podle vás liší české finanční trhy od zahraničních? V čem vnímáte nejpodstatnější rozdíl?
Český finanční trh není vyspělý a ani nikdy nebude. Není totiž dost velký na to, aby mohl být vyspělý. Takže drtivá většina finančních produktů v této zemi bude vždy pouze odvozeninou nebo kopií něčeho, co na vyspělejších trzích už jistou dobou funguje. Mnoho produktů se zde ani nikdy neobjeví, neboť tomu brání nedostatečná likvidita trhu, malý potenciál investorů, špatné daňové prostředí nebo jiné faktory, charakteristické pro malý a "mladý"  trh. Další velký rozdíl je bohužel patrný i v kvalitě některých lidí, kteří jsou ve finančních institucích angažováni jako "profesionálové". Často investují cizí peníze třeba do akcií domácích, zejména však zahraničních firem, aniž by viděli jedinou stránku z jejich výroční zprávy.

Za loňský rok jste jako jediná investiční společnost v ČR svým klientům zhodnotili peníze v akciových fondech. Čím to?
Investovali jsme výhradně do českých akcií, nikoliv do zahraničních. Tím se nám podařilo ochránit naše podílníky od ztrát na zahraničních akciových trzích a také od znehodnocení měny v cizoměnových aktivech. Byl to výsledek týmové investiční práce.

Budete v této strategii pokračovat i v letošním roce?
Naše investiční strategie pro náš akciový fond je poněkud jiná, než v předešlých letech, neboť již není fondem čistě akciovým, ale fondem balancovaným. Oslovuje nyní podstatně větší skupinu investorů, což by mělo přinést vyšší objem aktiv a možnost širší diverzifikace. Nicméně akciová část portfolia i nadále zůstává výhradně v českých akciích.
 
Vloni získala Vaše společnost ocenění Paegas Signum Temporis za nejlepší akciový fond. V čem jste lepší?
Toto ocenění jsme získali loni a nemusíme ho získat letos a přesto nebudeme horšími správci. Hodnotit výsledky akciových fondů na roční bázi je přece nesmysl.

Jaký byl minulý rok na poli podílových fondů?
Z našeho pohledu velmi dobrý. Zájem o investice do podílových fondů rostl, výkonnost všech našich fondů byla o něco vyšší než jsme čekali a společnost dosáhla svých cílů.

Jaký bude tento rok na poli podílových fondů?
Podílové fondy jistě posílí své místo na trhu, neboť při tak nízkých úrokových sazbách lidé daleko více hledají nové alternativy zhodnocení svých peněz. Bude se dále rozšiřovat nabídka zahraničních fondů, které těm domácímu dnes intenzivně ukusují z koláče. Dnes je podíl zahraničních fondů na našem trhu asi 25% a stále roste. Brzy to bude více než 50%. Mimo jiné také díky špatným daňovým podmínkám pro české fondy.

Na jaké investory se zaměřujete a proč?
Citigroup Asset Management má v České republice jak klienty z řad drobných investorů, tak i klienty institucionální. Naše investiční společnost uvedla například již v roce 1997 na trh fondy, které byly vytvořeny a zaměřeny výhradně na potřeby institucionálních investorů. Možná to v této zemi byly dokonce první fondy určené pro firemní klientelu. Pro Citigroup je to tradiční segment, kde má mnohaleté zkušenosti z mnoha zemí světa. V oblasti drobných klientů můžeme naše aktivity v České republice do značné míry spojit se vstupem Citibank na český trh drobného bankovnictví. To je oblast, kde jsou ještě stále obrovské rezervy a kde rozhodně také máme co nabídnout.

V jakých investicích vidíte pro investory budoucnost?
To záleží na tom, co od svých investic v budoucnu očekávají a na jak dlouho s takovou investicí počítají. Je přece rozdíl investovat peníze někoho, kdo chce za rok kupovat dům a někoho jiného, kdo chce dalších třicet let šetřit na důchod. 

Mají české akcie budoucnost?
Některé rozhodně ano a velmi slibnou.

Má česká burza budoucnost?
Obávám se, že jako místo, kde by podniky a firmy mohly získávat kapitál asi ne.

Čeho by se měli investoři při investování v ČR nebo v zahraničí vyvarovat?
Toto by bylo téma na knihu a také už jich mnoho bylo napsáno. Bohužel, málokdo je čte, takže potom osvěta zůstává na prodejcích a ti vám nemusí vždy říkat celou pravdu. Především by investoři neměli investovat do něčeho, co jim není úplně jasné. Často se stydí zeptat, aby nevypadali hloupě. Dnes už se na našem trhu setkáváme s mnoha zahraničními produkty a bude jich přibývat. Investoři by měli být velmi opatrní ve svém výběru, neboť ne všechno, co v této oblasti ze zahraničí přichází, je kvalitní, přestože je to vytištěno na křídovém papíře a dobře to zní.

Jaký vliv na výkonnost podílových fondů by mohl mít válečný konflikt v Iráku. Jak působí faktor očekávání, co by se stalo, pokud by hrozba válečného konfliktu pominula? Co se bude dít s podílovými fondy v době války?
Na všechny tyto otázky se velice těžko odpovídá, protože vývoj konfliktu v Iráku může mít několik různých scénářů, každý s jiným efektem nejen pro fondy, ale pro ekonomiku obecně. Takže jde spíš o to, který scénář budeme považovat za nejpravděpodobnější a tomu přizpůsobíme strategii fondů. Dosáhnou-li spojenci vítězství, bude to mít kladný vliv na akciové trhy, ale tento efekt se nemusí projevit ihned v plné síle. Ekonomika i firmy budou ještě nějaký čas na zotavení potřebovat. To by také mohlo podpořit zvýšený tlak na pokles úrokových sazeb, což poškodí fondy peněžního trhu a pomůže fondům dluhopisovým.

Co můžeme očekávat u podílových fondů po vstupu ČR do EU? Nastanou nějaké změny, které výrazně ovlivní investory?
Nedomnívám se, že bezprostředně po vstupu ČR do EU nastanou pro české investory do podílových fondů nějaké významné změny. V dlouhodobějším horizontu spíše změny k lepšímu - širší nabídka, silnější konkurence a snad i lepší daňový režim pro fondy. Domnívám se, že většina nově vznikajících fondů i českých investičních společností se bude stále častěji zakládat v daňově příznivějších oblastech, jako jsou například Lucembursko nebo Irsko. Také poroste význam a počet investičních poradců.

Vzhledem k připravované zákonné úpravě stavebního spoření přestane být tento nástroj nejvýhodnější investicí pro běžné lidi. Fondy tak získávají výhodu, jsou likvidnější, mají stejné nebo i vyšší zhodnocení, nabízejí daňové úlevy. Myslíte si, že v budoucnu předstihnou investice do podílových fondů investice do stavebního spoření?
Podílové fondy budou na českém trhu získávat stále silnější postavení a to i bez ohledu na připravované změny ve stavebním spoření. Stavební spoření může být pro někoho zajímavé při poměrně nízkém objemu investovaných prostředků a i zde se pomalu výhodnost vytrácí s postupným zvyšováním poplatků. Současně s tím se stále zvyšuje nabídka zajímavých možností, které nabízejí podílové fondy. Odhaduji, že za deset let bude v Česku podíl investic ve fondech činit 30% celkových úspor obyvatelstva. Dnes je to zhruba 8%.  

Jak hodnotíte kupónovou privatizaci z hlediska dnešního dopadu?
Osobně považuji kupónovou privatizaci za úspěch. Byla to skvělá myšlenka, rychlá a efektivní cesta k návratu průmyslu, obchodu a služeb do soukromých rukou. Spíše mne zklamalo to, co se občas objevilo potom, a to byl  nezodpovědný nebo naprosto amatérský přístup nových akcionářů k hospodaření se získanými společnostmi. Ať už to byly některé investiční fondy nebo přímí akcionáři či management těchto firem. Toto období hodně poškodilo i atraktivnost podílových fondů. Dodnes potkávám lidi, kteří jakmile slyší slovo fond, ztrácejí zájem. Ale v posledních zhruba dvou letech pozoruji pozvolnou obnovu důvěry v podílové fondy.

Z jakého důvodu je většina u nás prodávaných fondů registrována v zahraničí (např. v Lucembursku, …)?
Všechny tyto fondy patří k zahraničním finančním skupinám nebo řetězcům. Do Česka v podstatě jenom "dovážejí" své existující produkty, které jsou již historicky zakládány v tzv. daňových rájích. Je to výhodné jak pro investory, tak pro samotné investiční společnosti a je to určitě trend, který bude nabírat na síle i v naší zemi.

Nechybí v ČR legislativní úprava činnosti investičních společností?
Legislativní úprava nechybí. Nicméně ta stávající je špatná a nově navrhovaná ještě není dokončená. Návrh, který jsem viděl však rozhodně neposune naši zemi v této oblasti na úroveň Irska nebo Lucemburska a tak bude nových českých fondů vznikat čím dál méně.

Jak by se dal legislativní rámec upravit, aby byla registrace fondů výhodná i v ČR?
Především by muselo dojít k poměrně razantní změně v daňovém zatížení fondů. Současných 15% je stále ještě extrém. Zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že většina investorů daní výnos ještě jednou v rámci daně z příjmu. Dále by musela přijít zcela jiná legislativa, která by lépe vymezila možnou strukturu takovýchto produktů a samozřejmě by to žádalo i změny v oblasti schvalovacích procedur. Ale legislativní rámec sám o sobě by nestačil. Musel by se v tom chtít angažovat stát a vláda, jejichž intenzivní podporu, jak finanční, tak politickou, by takový záměr vyžadoval.

Říká se o Vás že jste zcela oddán firmě, ve které pracujete. Máte ještě čas na své zájmy a rodinu?
Upřímně lituji lidí, kteří jsou zcela oddáni firmě, ve které pracují a rozhodně to není můj případ. Naštěstí pracuji ve firmě, kde platí za práci, ne za docházku. Mám příliš mnoho zájmů a rodinných aktivit na to, abych si mohl dovolit být workoholikem. Nicméně jsou situace, kdy nemáte na výběr a pak musíte občas obětovat večer, někdy víkend, ale to patří k naší práci.

Děkuji za rozhovor
Ing. Vladimír Šindelka, Finance.cz