Poslanci chtějí novelizovat zákon o družstevních záložnách

S cílem vyřešit současný neutěšený stav v družstevním bankovnictví předložili poslanci ODS, ČSSD a KSČM novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Jednání o předloze, která by měla posílit dohled nad družstevními záložnami, zavést povinné licencování těchto subjektů a upravit pojištění vkladů na stejnou úroveň jako u bank, dnes rozpočtový výbor přerušil.

"V současné době připravujeme další pozměňovací návrhy ve spolupráci s ministrem financí a Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami. Chceme, aby sněmovna předlohu projednala do konce letošního roku," řekl ČTK jeden z předkladatelů novely Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Novela by v případě přijetí měla záložnám umožnit poskytovat služby, tedy hlavně úvěry, i vybraným právnickým osobám, ovšem vždy s povolením Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Předkladatelé navrhují účinnost zákona od 1. ledna 2000.

V poslední době se několik významných záložen dostalo do potíží. Na Družstevní stavební záložnu Praha a 1. Družstevní záložnu Ostrava byla uvalena nucená správa. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami poté pozastavil výběr vkladů v Rodinné záložně Moravské Budějovice, do potíží s likviditou se dostala i Doudlebská družstevní záložna. Po uzavření poboček zmrazil úřad pro dohled činnost Živnostenského Spořitelního a Úvěrového družstva a Českomoravské družstevní záložny.

V ČR působí 102 záložen, z nichž 71 je aktivních. V pěti problematických záložnách má k dnešnímu dni nedobytné vklady přes 92.000 družstevníků (85 procent) v celkovém objemu přes 8,5 miliardy Kč, což jsou čtyři pětiny všech prostředků svěřených kampeličkám.

Systém kampeliček fungoval v zemi do roku 1953, kdy byl zlikvidován zákonem o organizaci peněžnictví. Nový zákon o spořitelních a úvěrních družstvech nabyl účinnosti 1. ledna 1996. Otevřel tak cestu k obohacení peněžního trhu o formu velmi rozšířenou v předúnorové Československé republice.

Zdroj: ČTK