Jsou obavy o růst inflace v USA namístě?

Je mírné zdražení dolaru, k němuž v úterý sáhla americká ústřední banka (Fed), oprávněné? Zvýšení dvou úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu Fed zdůvodnil tím, že je třeba přibrzdit hospodářský růst USA, aby se zabránilo riziku vyšší inflace. Sami členové tzv. Federálního výboru pro otevřený trh, kteří mají v ruce monetární politiku nejsilnější světové ekonomiky, nebyli zdaleka jednomyslní.

Odpůrci tohoto kroku tvrdili, že růst v některých odvětvích, například pokud jde o stavbu nových domů a prodej automobilů, se tak jako tak už začíná zpomalovat. A zpochybňovali rovněž hlavní argument stoupenců zdražení peněz, neboť existující nedostatek pracovních sil se zatím nikterak nepromítá do inflačních tlaků.

Nakonec však ve výboru pro otevřený trh převážila obecně uznávaná autorita Alana Greenspana, předsedy Fed. Ten usoudil, že zvýšená poptávka po pracovních silách beze vší pochybnosti ukazuje, že hospodářský růst Spojených států nadále nabírá nepřiměřeně vy

Stoupenci i odpůrci zvýšení úrokových sazeb, jež by mělo zpomalit vysokou dynamiku růstu hrubého domácího produktu, si ovšem byli vědomi i jiného nebezpečí. Totiž toho, aby jejich sešlápnutí brzdové páky nebylo tak citelné, že by mohlo vyvolat hospodářskou recesi. Proto byl vzestup dvou úrokových měr tak nízký. Bylo to však už třetí zvýšení za posledních pět měsíců. Úrokové sazby se nicméně prakticky vrátily na

I když je trh práce napjatý, podnikům v USA se daří zvyšovat produktivitu natolik, že tlak na zvýšení mezd zatím nehrozí. Jen v letošním čtvrtletí se produktivita zvedla o vysoká čtyři procenta. Takže úterní rozhodnutí Fed bylo ovlivněno spíše opatrností než pádnými argumenty.

Zdroj: HN z 18. 11. 1999