OECD a německá Rada znalců korigovaly vyhlídky globálního hospodářství
Ani finanční krize posledních dvou let nesrazily světové hospodářství do celkové recese. Reálný růst světového HDP o 3,3 procenta letos a vyhlídka na 3,5procentní růst v roce příštím. To je odhad německé Rady znalců, který se pro rok 2000 kryje i s prognózou Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
Pro letošek je OECD skromnější o 0,3 procenta. Důležité je zjištění, že prakticky všechny instituce, mimo už jmenované také Světová banka či Mezinárodní měnový fond, své odhady korigovaly směrem nahoru v průběhu celého roku.
Nejde tedy jen o náhodné jevy, ale růst, byť mírný, přecházející v trend, což svědčí o vcelku dobré situaci světového hospodářství. Trendu také odpovídá to, že průmyslová výroba roste pomaleji než světový obchod. Zatímco odhad průmyslové výroby vzrostl letos o tři procenta, má objem obchodu vzrůst o 3,8 procenta.
V průměru všech průmyslových zemí vzrostl podle německé rady znalců o 2,7 procenta. Nepřekvapuje, že se na tomto odhadu nejvíce podílejí Spojené státy (letos: 3,9 %), kde už robustní růst trvá neuvěřitelných osm let. USA nyní mají ve srovnání s Evropou zvláštní starosti: V příštím roce bude konjunktura nesena především vnitřní poptávkou. Přitom kapacity jsou plně vytížené a trh práce vymetený. Jinak řečeno, předpoklady pro nárůst inflace.
Evropě se podařilo propad vývozu překonat teprve v druhé polovině roku. Přesto se dá v tzv. eurozóně očekávat růst o 2,2 procenta, v celé EU pak 2,1 procenta. Pozitivní trend se má udržet také v roce 2000. Pro eurozónu se očekává nárůst o 2,9 procenta, pro celou EU pak 2,8 procenta. Nadprůměrný se očekává ve Španělsku a Francii (3,7, resp. 3,0 procenta).
Poněkud střízlivější jsou vyhlídky reformních zemí, které usilují o vstup do Evropské unie. Ale právě ony mohou získat z konjunkturálního vývoje v západní Evropě. Aniž by byly uvedeny hodnoty očekávaného růstu, dospívá zpráva k závěru, že půjde o "významné růstové hodnoty".
S ohledem na blížící se rozšíření EU vidí německá Rada znalců značnou potřebu reforem. To, co bylo sjednáno např. v rámci tzv. Agendy 2000, zdaleka nestačí.
Jestliže dojde k přijetí nových členů, nebude už např. možné financovat společnou agrární politiku. Přesto by EU neměla dostat k dispozici více prostředků. Dosavadní kvóta - 1,2 procenta národního - by měla zůstat zachována.
Zdroj: HN z 18. 11. 1999