Doba, kdy si podniky i domácnosti budou moci podle ceny vybrat dodavatele elektřiny nebo plynu, je stále v nedohlednu. Podle připravovaného energetického zákona chce stát vpustit konkurenci do tohoto odvětví až po roce 2002. Postup liberalizace daný evropskými směrnicemi chce navíc protáhnout až na nejzazší možnou mez. "Česká republika využila všech možných výjimek, aby postup co nejvíce zbrzdila. To je obrovská chyba, na kterou doplácejí především zákazníci," potvrzuje Jiří Schwa
rz z Liberálního institutu.Podle nového energetického zákona si budou moci kupovat elektřinu či plyn od různých výrobců či dodavatelů zatím pouze velkoodběratelé, tedy průmyslové podniky. Distribuční firmy by přitom měly mít povinnost za určitý poplatek do svých sítí konkurenční dodávky pustit za regulovanou cenu. S tím, že by si mohly svého dodavatele vybírat i domácnosti, se zatím nepočítá. Dokument zakotvuje i vznik trhu, na kterém by se s elektřinou obchodovalo.
Zároveň ale uvažuje o tom, že striktně oddělí výrobu a distribuci elektřiny. To by znamenalo, že by se regionální distribuční společnosti musely zbavit svých elektráren. Ty jsou pro ně v době, kdy za každou kilowatthodinu odebranou nad rámec dohodnutých dodávek platí zvýšené sazby, nezbytností. Nové kogenerační zdroje, které řada z nich postavila, pomáhají snižovat cenu nakupované elektřiny.
ČEZ proti distributorům
Více než o připravovaný energetický zákon, který je jen mírnou obměnou již několik let připravované koncepce energetiky země, se nyní budoucí hráči na trhu zajímají o jeho konečnou podobu. V současné době se budoucnost energetického trhu snaží ovlivnit dvě skupiny. Na jedné straně stojí lidé z elektrárenské společnosti ČEZ a na druhé pak osm regionálních distribučních společností spolu se zahraničními firmami, které v České republice operují těmi jsou především německý Bayernwerk a švédský Vatenfall.
Elektrárenská společnost ČEZ prosazuje myšlenku silného regionálního výrobce, kterým by byla ona sama, zahrnujícího celý palivoenergetický komplex od těžby surovin přes výrobu až po přenos a distribuci elektřiny. Jedině silný ČEZ, posílený ještě o podíly v některých regionálních distribučních společnostech, by podle strategie firmy měl mít možnost konkurovat zahraničním energetickým giga
ntům na vznikajícím evropském trhu.Naopak regionální distributoři a zahraniční společnosti podporují myšlenku rozbití ČEZ. Firma, která vyrábí tři čtvrtiny elektřiny a ovládá národní přenosovou soustavu, podle nich zcela zničí jakýkoliv pokus o vytvoření fungujícího národního trhu. Myšlenku elektrárenské firmy konkurovat zahraničním společnostem na globálním evropském trhu označují za nereálnou, protože hlavními hráči budou především finanční korporace a v České republice nejsou dodatečně silní investoři. ČEZ zase argumentuje tím, že pokud na energetickém trhu bude chybět silný domácí subjekt, rozeberou si jej zahraniční giganti s obratem několikanásobně vyšším než má ČEZ a zisky odčerpají mimo území ČR
Zdroj: LN z 18. 11. 1999