"Špatné legislativní úpravy bohužel využili někteří podvodníci, aby prostřednictvím kampeliček soustředili od důvěřivých vkladatelů finanční prostředky," řekl Sobotka. Zdůraznil, že v problémech se ocitly jen některé z více než stovky družstevních záložen. Podle něj zdravější ekonomická situace je v záložnách, které jsou menší a kde se lidé znají.
Zákon o peněžním družstevnictví byl přijat v roce 1995 jako poslanecká iniciativa. "V následujících letech se od tohoto sektoru distancovala ministerstva financí všech vlád i Česká národní banka," uvedl Sobotka. Předpokládalo se, že družstevní záložny budou mít na finančním trhu minimální podíl, v roce 1996 však vzniklo více než sto takových peněžních ústavů, které soustředily přes 11 miliard korun od 110 tisíc drobných střadatelů, dodal. Připomněl, že jejich kontrolu prováděl úřad, který měl donedávna pouze šest zaměstnanců.
Problémy kampeliček se naplno projevily počátkem listopadu, kdy Úřad pro dohled nad záložnami uvalil nucenou správu na 1. Družstevní záložnu. Na vlastní žádost poté uzavřely pobočky Rodinná záložna Moravské Budějovice, Živnostenské spořitelní a úvěrní družstvo a Českomoravská družstevní spořitelna.
Zdroj: ČTK