Novela uvádí zákon do souladu s rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který některá ustanovení zákona zrušil s účinností od 31. března.
Do dnešního dne bránila podoba insolvenčního zákona věřitelům napadat pohledávky svých konkurentů, i když byly podle jejich názoru neoprávněné. Popírat výši a pořadí přihlášených pohledávek mohl pouze dlužník a insolvenční správce. Insolvenční zákon tak věřitelům podle Ústavního soudu nedával účinnou ochranu. Pokud tedy insolvenční správce uznal velké pohledávky, měl současný stav dopad do majetku ostatních věřitelů.