Stačí pohybem zvířit vzduch a v paprsku začne divoký rej jemných prachových částic. Polétavý prach tu ovšem zdaleka není sám - společnost mu dělají pyly, roztoči, výtrusy plísní a mikroby. Hrůza pomyslet, že tohle všechno dýcháme. Alergici a astmatici o tom vědí své.
Jakkoli je pro nás klasický přenosný vysavač jinak už po léta spolehlivým pomocníkem, na tyhle všudypřítomné nečistoty je krátký. A pokud přece jen část z nich zachytí, jeho filtr je ochotně propustí, takže se z opačného výstupu vysavače vracejí s přefiltrovaným vzduchem zpět do místnosti. Můžeme uklízet stále dokola a těch nejjemnějších nečistot se stejně nezbavíme.
Centrální vysavač si s tímto problémem dokáže poradit. Jednak je to pracant velmi výkonný (některé typy jsou schopny pohlcovat s více než devadesátiprocentní účinností i částice o velikosti až 0,1 mikronu, tedy jedné desetitisíciny milimetru), ale hlavně: žádný vzduch a tím pádem ani zbytkový prach do místnosti nevrací.
Systém centrálního vysávání je potvrzením všeobecně známé skutečnosti, že geniální řešení jsou zpravidla založena na zcela jednoduchém principu. V daném případě spočívá celý vtip v tom, že sací agregát s odlučovačem prachu není spojen s hadicí přímo, ale prostřednictvím pevných rozvodů ve stěnách, případně v podlaze, a ukončených hadicovými zásuvkami. Přefiltrovaný vzduch tak může být odváděn mimo budovu (obdobně jako řeší odvod spalin plynové kotle typu turbo).
Pro umístění agregátu je nejvhodnějším prostorem garáž nebo sklep. Zabudovat ho lze ale kamkoli, může to být třeba balkon, WC, u menších typů i vestavěná skříň v zádveří apod. Kromě podmínky samostatně jištěného přívodu elektrické energie zbývá vždy pouze vyřešit prostup pro výfuk mimo budovu a vyhovět požadavku na maximální počet zásuvek i limitovanou délku rozvodu k té nejvzdálenější - podle typu a zejména výkonu centrálního vysavače se tyto parametry pochopitelně liší. Pro běžný rodinný dům s užitnou plochou kolem 150 m2 by však měly stačit maximálně dvě zásuvky v každém podlaží, celkem nanejvýš pět. Vše je podmíněno dispozičním řešením.
Sací jednotku lze uvést v činnost jednoduše - zasunutím hadice do kterékoli zásuvky. Umožňuje to kabel nízkonapěťového ovládání (24 V), který je tažen ve stěnách pod omítkou souběžně s rozvodem z plastových trubek
Pro centrální vysavač není žádnou překážkou ani vysávání vody. Většina systémů to řeší pomocí předřazeného separátoru. Vysátá tekutina je v něm oddělena a nedostává se tak do potrubí, kam proudí jen suchý vzduch. Separátor mívá kromě vodního filtru i filtr na hrubé nečistoty, takže s ním lze vysávat v dílně kupříkladu hobliny, v zádveří opadané bláto z bot, v obýváku či na terase popel z krbu apod.
Některé typy vysávají vodu přímo, bez separátoru, což však vyžaduje dodržení postupu udávaného výrobcem při obsluze zařízení. Preventivně je dobré vždy po ukončení mokrého sání propláchnout potrubí čistou vodou a vysušit vzduchem naprázdno běžícího agregátu.
Je tedy na samotném spotřebiteli, aby zvážil, co je pro něj výhodnější - zda při úklidu přemísťovat separátor, byť je opatřen kolečky, od zásuvky k zásuvce, respektive jej připojovat a zase odpojovat, a pravidelně vyprazdňovat jeho sběrnou nádobu, či bezstarostně vysávat cokoli s nutností propláchnout na závěr trubní rozvod čistou vodou.
Nejdůležitější hlediska při výběru centrálního vysavače však budou představovat jeho sací výkon a způsob filtrace. Ne zrovna praktické jsou jednorázové papírové filtry používané u nejlevnějších výrobků, při umístění přístroje například ve vestavěné skříni je však bezprašná výměna papírového filtru výhodnější. Jiné systémy používají pěnové nebo pevné propylenové filtry, které se po zanesení musejí vyjmout a vyčistit (obvykle je lze vyprat v automatické pračce a usušit). Nejdokonalejší jsou samočisticí posuvné filtry z umělého vlákna, které pečují samy o sebe a regenerují se při každém zapnutí a vypnutí agregátu. Některá zařízení využívají k odloučení prachu a nečistot cyklónový filtr. Zaručuje 100% průtok vzduchu, ale z důvodu použití speciálního motoru je cena přístroje asi o polovinu vyšší.
A ještě něco pro ty, kteří uvažují o dodatečné instalaci centrálního vysavače. Ta je samozřejmě možná, ale nebude bez problémů. Sekání do zdí či zásahy do podlah a neskonalý nepořádek v zařízeném interiéru si většinou nikdo nepřeje. Ne všude lze využít třeba instalační šachty a málokdo má také k dispozici nepoužívaný komínový průduch (i tak však bude systém omezen na jednu zásuvku v každém podlaží). Zpravidla jedinou možností, zejména v bytových domech, potom bývají povrchové rozvody. A ty přes veškeré důmyslně maskování mohou být z estetického hlediska silně rušivým prvkem. Konzultace možného řešení s odborníkem však může vždy přinést nečekaně jednoduchý způsob i dodatečné instalace.
V případě rodinných domů je tedy dobré myslet na centrální vysavač včas a nechat provést rozvody už ve fázi hrubé stavby, přestože agregát a příslušenství hodláme zakoupit až někdy v budoucnu. Koneckonců zas tak velká investice to nebude.
Připraveno ve spolupráci s časopisem