Běžná domovní studna totiž nepřipadá v úvahu - vzhledem k nedostatečnému průtoku i teplotě vody by se brzy změnila v ledový sloup. Kromě toho jsou nutné studny dvě: čerpací (odběrová), z níž vodu odebírá a k výparníku přivádí ponorné čerpadlo, a vsakovací (vratná), do níž se voda vypouští a postupně prosakuje zpět do jímací studny.
Podmínkou je, aby voda měla teplotu alespoň 7 °C, což odpovídá asi desetimetrové hloubce. Čím bude teplejší, tím nižší může být její průtok. Ten se pro rodinný dům měří na kubíky za hodinu (na 1 kW výkonu čerpadla asi 150 litrů). Problém může způsobit chemické složení vody nebo její nestálá teplota; pak je nutný nepřímý odběr pomocí kolektoru (jako v systému země/voda). Je tu i riziko "stržení" pramene okolním studnám. A tak hlavní slovo má opět vodohospodářský orgán.
Plastové potrubí lze položit i na dno rybníka a využívat povrchové vody s nižší teplotou. Není-li ale vodní plocha naším majetkem, jakože nejspíš ne, chce to souhlas vlastníka nebo správce, jemuž budeme muset platit "nájemné". I tak naším záměrem nadšen nebude a o možnosti snadného poškození kolektoru není třeba mluvit.