Inflace zůstává nadále slabá; trh práce odráží exportní boom

V březnu spotřebitelské ceny vzrostly meziměsíčně o 0,1 procenta, tedy o jednu desetinu méně, než v průměru očekávali analytici. Na zvýšení cen se podepsaly hlavně vyšší ceny pohonných hmot, které se meziměsíčně zvýšily o 2,6 procenta. Ceny benzinů a nafty tak dosáhly nejvyšších úrovní od června a července 2008.

Vedle citelného zdražení pohonných hmot k růstu cen přispělo také sezónní zvýšení cen oděvů a obuvi, které oproti únoru přidaly 1,5 procenta. Naopak negativní efekt na cenovou hladinu měl sezónní pokles zimních rekreací. Díky zpomalení meziročního růstu cen potravin poklesla celková spotřebitelská inflace (měřená meziročním růstem indexu spotřebitelských cen) z 1,8 na 1,7 procenta a zaostala tak i za prognózou České národní banky.

Inflační tlaky zůstávají nízké

Převážná část růstu spotřebitelských cen je i nadále tažená administrativními vlivy (tedy předchozím zvýšením nepřímých daní). V předchozích měsících podpořily optimismus trhu příznivá čísla z maloobchodu. Avšak i přes oživení maloobchodních tržeb v počátečních dvou měsících letošního roku nám čísla o nízké inflaci ukazují, že inflační tlaky z domácí ekonomiky zůstávají velmi nízké. Přestože tempo růstu cen průmyslových výrobců šplhá k šesti procentům a ceny v zemědělství jsou již meziročně vyšší o téměř třicet procent, vlivem přetrvávající slabé domácí poptávky nemají maloobchodníci mnoho prostoru promítat vyšší ceny výrobců do spotřebitelských cen.

Inflace tak nadále zůstává pod dvouprocentním středem inflačního cíle, vytyčeného centrální bankou a další postup směrem nad 2 procenta bude v následujících měsících jen velmi pozvolný. Bankovní rada ČNB má tak nadále jen málo důvodů pro brzké zvýšení úrokových sazeb na svém příštím zasedání 5. května.

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Mzdy vzrostly o 4 procenta

Příjemné překvapení připravily březnové zprávy z trhu práce. Míra nezaměstnanosti dále klesala na 9,2 procent, tedy o dvě desetiny pod odhad většiny analytiků. Počet nezaměstnaných se tak v minulém měsíci snížil o 22 tisíc na 525 tisíc a počet pracovních míst nabízených prostřednictvím úřadů práce se meziměsíčně zvýšil o necelé dva tisíce na 34 tisíc. Zásadně se nezměnily rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, kde nejvyššími čísly ční tradičně Jeseník (19 procent) a Bruntál (17 procent), naopak místy s nejnižší nezaměstnaností, kolem 4 procent, se mohou pochlubit tři pražské okresy.

Nedávno zveřejněná čísla o vývoji v průmyslu potvrzují, že to je právě exportně orientovaná průmyslová výroba, která v posledních měsících vydatně přispívá k vytváření nových pracovních míst a náboru nových pracovníků, zatímco mzdy rostou kolem 4 procent. Není divu vzhledem pokračujícímu masivnímu meziročnímu růstu nových zahraničních průmyslových zakázek kolem 20 procent. Na rozdíl od stavebnictví, kde i přes mírné oživení v počátku letošního roku nadále pokračovalo propouštění a mzdy setrvale klesaly. Vzhledem k příznivému výhledu na exportní výkonnost české ekonomiky a pozvolné oživování domácí poptávky by měla celková míra nezaměstnanosti v letošním roce postupně klesat k 8 procentům.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.