Jak bude zaměstnancům v EU

Téma: Jak bude v EU

Volností pohybu se mimo jiné rozumí i možnost ucházet se o práci v kterémkoliv členském státu. Jedinou výjimkou jsou vybrané pracovní příležitosti ve veřejné správě jednotlivých členských států (např. v soudnictví, policii, armádě, apod. ).

Co máme tedy očekávat, jak Evropa překonává překážky ve volném pohybu osob a jaké přechodné podmínky budou platit pro občany České republiky?

Možnost volně cestovat a usazovat se získáme ihned po vstupu do Evropské unie. Jedná se však o hodně spletitou problematiku. Plné uplatnění této svobody je totiž podmíněno rovnocenným  sociálním zabezpečením osob pracujících a pobývajících v jiném členském státu než mají občanství. Pokud by totiž tito lidé nezískali stejné podmínky, znamenalo by to de facto jejich znevýhodnění vůči domácím pracovníkům a šlo by o silně demotivující prvek.

Jedná se náročný úkol. Sociální systém má totiž každý členský stát vlastní a je tak potřeba zajistit jejich vzájemnou koordinaci. Občan členského státu pracující v jiném členském státu má právo na stejné nemocenské dávky, na stejné mateřské a rodinné příspěvky, na stejné zabezpečení ve stáří a v případě ovdovění. V rámci této svobody však není možné mezi jednotlivými členskými státy přenášet speciální druhy dávek jako je například předčasný odchod do důchodu nebo u nás dobře známé penzijní připojištění.

I po dlouhé době, co Evropská unie usiluje o odstranění všech bariér, stále existuje řada administrativních a technickým překážek. Společně s řadou rozhodnutí Evropského soudního dvora je celá problematika nepřehledná. Neznamená to však, že by tyto překážky byly nepřekonatelné a znemožňovaly trvale se usadit kdekoliv v EU.

Po přistoupení k Evropské unii však mohou některé členské státy uplatnit vůči České  republice tzv. přechodná období, která omezí možnost získání zaměstnání v těchto členských státech. Jedná se o pojistku, která má v odůvodněných případech chránit tamější pracovní trh. Základní přechodné období trvá 2 roky, lze jej ještě prodloužit o další 3 roky a v mimořádných případech ještě o další 2 roky. Tato možnost se týká především sousedních zemí jako je Německo nebo Rakousko, které plánují zavést přechodná období. Získat pracovní povolení v těchto zemích je však již nyní poměrně snadné, úspěšnost se pohybuje okolo 90%. Členské státy se navíc zavázaly, že režim pro získání pracovních povolení nezpřísní. Neznamená to tedy, že by získání práce v těchto státech bylo nemožné. Další členský země jako Velká Británie, Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Irsko neplánují žádná přechodná období.

V tak rozmanitém prostoru jako je Evropská unie, s tak velkým množstvím nejrůznějších druhů vzdělání je potřeba zajistit, aby určité pracovní pozice mohli vykonávat pouze lidé s dostatečnou kvalifikací. Jedná se o profese jako je například lékař, právník, veterinář, zdravotní sestra apod. Tyto tzv. regulovaná povolání jsou rozdělena do dvou kategorií. Profese v první kategorii jsou uznávány v ostatních členských státech automaticky (jedná se i o zde vyjmenované profese). U ostatních regulovaných povolání rozhoduje vždy sám členský stát jestli je dosažené vzdělání dostatečné nebo jestli je potřeba složit další zkoušky či vykonávat dozorovanou praxi. Pokud je však žadatel oprávněn vykonávat tuto profesi ve svém domovském státě, nemůže být jeho žádost zamítnuta, aniž by byly posouzeny jeho odborné schopnosti.