Že je Řecko plaite*, víme již rok a dokonce to naší pravici pomohlo vyhrát volby. Nyní se ale začalo otevřeně hovořit o čemsi, co je sice pojmenováváno odborně jako restrukturalizace, ale co v běžné řeči znamená státní bankrot. Další volby by to u nás však asi nevyhrálo, přestože od opozice jsme se za celý rok nedozvěděli ani náznak jediného rozumného řešení čehokoli. Zatím „si“ dlužíme (protože nikdo jiný než my tady nežije) jen ve formě státního dluhu České republiky přes 1,4 bilionu korun.
Na každého z nás tak připadá dluh přes 133 000 korun a jen za první letošní kvartál dluh opět vzrostl o více než 60 miliard korun (skoro o 6000 na každého). Jsme tedy také na pěkně kluzké cestě do dluhové pasti. Nedůvěryhodní klienti, kteří se stále hlouběji zadlužují, musí totiž platit nejen úrok, ale navíc i „rizikovou přirážku“.
* na mizině (pozn. editora)
Řecko už do pasti spadlo
Co tedy je s tím Řeckem? Skutečně čítankový příběh socialismu a jeho důsledků. Jistěže problém odkryla až finanční krize, ovšem vláda před tím také pěkně lhala, aby skutečnost zamaskovala. Záchranný balík z Evropy sice loni zalepil akutní díru, ale loď to na hladině udrželo jen taktak. Navíc posádka i cestující chtějí plat a jídlo stále. Kde na to vzít? Půjčit si. Ale kde jinde, než od těch, kteří na půjčení mají peníze?
Půjčit, ale za jaký úrok?
Tak řekněte sami – komu byste půjčili? Tomu, kdo vám to vrátí, anebo tomu, kdo vám velmi pravděpodobně nic nevrátí? A v podobné situaci jsou dnes finanční trhy. Za riziko si ovšem nechají zaplatit, dokonce musí, protože jinak by jejich riskmanažeři zakázali půjčit úplně. Když normální klient nesplácí hypotéku, propadne mu jako zástava barák. Když nesplácí stát, dojde k tzv. restrukturalizaci. Ta může být různá – prodlouží se splatnosti, ostříhají kupony dluhopisů – ale zkrátka věřitelé více nebo méně ostrouhají. Podle agentury S&P by dokonce mohlo dojít k odpisu 50 až 70 % dluhu.
Bude ještě hůř
Co to udělá s řeckými bankami, neví ani Zeus, ale že to bude při nejlepším očistec, nikdo nepochybuje. Trh pravděpodobnost státního bankrotu Řecka vyhodnocuje na 63 %, výnos 2letého státního dluhopisu se ve čtvrtek dostal nad 18 % – to nemůže vydržet nikdo. Navíc vír recese stahuje hospodářství stále hlouběji a 15 % nezaměstnanost je jen začátek.
Řecká restrukturalizace by měla podle mnohých katastrofální důsledky, a protože by výrazně zasáhla banky, mohlo by dojít k zaškrcení celého finančního krevního oběhu. To je skoro nepředstavitelné, takže jen připustit restrukturalizaci (jak to udělal německý ministr financí W. Schaeuble) znamená rozpoutat na trzích paniku. Jinak řečeno, zpochybňuje to všechny záchranné „valy“ eurozóny.
Nákaza se tedy šíří dál a desetiletý portugalský dluhopis se prodal jen s výnosem nad 9 %. Ani za takovou sazbu se nedá žít, Portugalsko už se po šikmé ploše tedy veze také a Španělsko zatím dýchá jen díky nákupu jeho dluhopisů Čínou. Byl by to pěkný paradox, kdyby evropský socialismus nakonec jako k zachránci vzhlížel k čínskému komunismu. Ovšemže by to nabylo zadarmo.