Pokud přistupujeme k rekonstrukci a půdní vestavbě do stávajícího krovu, nejdůležitější a zcela zásadní informací pro nás bude současný stav jeho nosných prvků. Vše podstatné lze zjistit na místě pouhým okem - i laik si při pečlivé prohlídce krokví a pozednic všimne odlišné barvy, struktury dřeva nebo drolících se částeček z povrchu či dokonce chybějících kusů. Pokud si nejsme jisti vlastním úsudkem, můžeme jednoduše odrýpnout ostrým nožem kousek dřevní hmoty z postižených prvků a zaslat ho odborné firmě, která provede mykologický průzkum. Výsledkem je kromě "životopisu" jednotlivých vzorků také shrnutí s doporučením způsobu ochrany, případně nahrazení jednotlivých prvků. Ve spolupráci se statikem a architektem pak může začít pomalu vznikat projekt, který buď stávající krovovou konstrukci využije, nebo navrhne způsob její náhrady. V zásadě lze stávající prvky pouze zesílit, nebo je nahradit zcela novými - dřevěnými nebo ocelovými.
Pokud chceme vytvořit moderní, architektonicky čistý prostor a veškeré nosné části krovu skrýt pod podhled a obklad s výmalbou, jsou ideálním řešením sádrokartonové desky. Rozhodneme-li se naopak maximum starých dřevěných prvků v interiéru zachovat, nabízí se nám celá řada atraktivních povrchových úprav. Veškeré části krovu je také potřeba ochránit před dřevokaznými houbami a plísněmi.
Neodmyslitelnou stavební úpravou související s vestavbou obytných místností do dosud neobydlené půdy je zateplení střechy vložením izolace, zpravidla z minerálních vláken, mezi krokve. Její tloušťka vychází z profilu krokví - nejčastěji 160 mm, často doplněná ještě 40 mm tlustými pásy z vnitřní strany. Současně s novou skladbou celého střešního pláště dochází k vložení izolace proti vodě a parotěsné zábrany.