Prvním a nejjednodušším řešením se zdají být střešní okna. Osazují se zpravidla mezi krokve, šířka okna tedy vychází ze světlé vzdálenosti mezi krokvemi. Krásně vypadají sdružená střešní okna do skupin, nad sebou i vedle sebe. Střešní okno osazené ve střeše běžného sklonu (35 - 45°) nabízí značný světelný komfort, neboť svým natočením umožňuje přímý vstup slunečních paprsků do interiéru. Obecně tedy platí, že osazením střešního okna dosáhneme vyšší hladiny světla v interiéru nežli osazením stejně velkého klasického okna do obvodové zdi. Mezi nevýhody střešních oken však patří riziko zatékání při volbě nekvalitního okna a dále hluk, který působí obyčejné dešťové kapky dopadem na nakloněnou střešní rovinu. Obzvláště v posledních letech, kdy deštivých dnů a množství srážek neustále přibývá, je nutné zvážit i tento aspekt. Se střešním oknem bohužel souvisí také pracnější údržba, ovlivněná způsobem otevírání a výškou parapetu okna nad podlahou (viz.okna nad schodištěm...).
Mezi blízké a bohatší příbuzné klasického střešního okna patří okno ateliérové. Na rozdíl od jednoduchého obdélného střešního okna má zpravidla více polí, členěných elegantními subtilními příčlemi. V místnosti pak poutá zaslouženou pozornost svou velikostí a oslnivým množstvím světla, které do ní přivádí.