Dobré výsledky Nizozemska jsou dány hlavně vývozem

26.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Nizozemci mají problém, který je pro dnešní Evropu poněkud netypický

Nizozemci mají problém, který je pro dnešní Evropu poněkud netypický. Na tamním pracovním trhu poprvé po čtvrt století chybějí "ruce" či spíše "hlavy".

Kladnému hodnocení a předpovědím zveřejněným tento týden v Bruselu pro země Evropské unie dal včera plně za pravdu nizozemský Ústřední statistický úřad (CBS). Z jeho zprávy je patrno, že základní parametry nizozemské ekonomiky za třetí čtvrtletí dokonce předčily očekávání analytiků. Hrubý domácí produkt s

e za červenec až září proti stejnému období loňského roku zvýšil o čtyři procenta, čímž předstihl i nejoptimističtější odhady. Motorem růstu byly zvýšené výkony exportních firem a také vysoká sklizeň letošní úrody. CBS přitom konstatoval, že i v případě, pokud by zapracoval jen jeden z těchto faktorů, dosáhl by růst kolem 3,6 procenta.

Nizozemské údaje silně kontrastují například s francouzskými, rovněž zveřejněnými včera, které naznačují, že tamní ekonomika vyrostla za třetí čtvrtletí o pouhé procento. Analytici se nicméně nedokázali shodnout, do jaké míry zrychlený růst v Nizozemsku ovlivní inflaci, která v posledních měsících mírně, ale vytrvale klesala a nyní je mírně nad dvěma procenty.

"Je to mnohem silnější růst, než jsme čekali, ale v podstatě ladí se zdravějšími hospodářskými výsledky v celé eurozóně," míní Steve Andrew, analytik Merrill Lynch. Odhad Evropské komise pro nizozemskou ekonomiku na rok 2000 hovoří o růstu HDP ve výši 3,2 procenta, inflaci 1,5 procenta a o dalším snížení míry nezaměstna

nosti na úroveň 2,5 procenta.

Pracovní trh v Nizozemsku představuje fenomén, který stojí za hlubší pohled. Spolu s Lucemburskem vykazuje tato země vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, letos na úrovni 3,1 procenta, což je nejméně za posledních 19 let. Ještě na začátku loňského roku zde přitom bylo bez práce 5,1 procenta osob.

Zároveň pociťuje tato země palčivý nedostatek určitých profesí. Největší poptávku hlásí počítačové obory, stavebnictví a zdravotnictví. Stále častěji se také firmy zajímají o případný "dovoz" potřebných odborníků ze zahraničí. V celém Beneluxu je nabídka pracovních sil slabá a nedostatek odborníků už údajně začínají vnímat jako bariéru zahraniční investoři.

Koncem června se nabízelo 197 tisíc volných míst, i když ve druhém čtvrtletí se přibližně stejný počet podařilo obsadit. Vypadá to tedy, jako by zde měli takřka plnou zaměstnanost. Uvedená čísla jsou ovšem zkreslená vzhledem k poněkud zvláštním poměrům, jaké zde panují. Skoro milión osob v produktivním věku (celkem tu žije 15,5

miliónu lidí) totiž pobírá různé typy důchodů, ačkoli podle mezinárodních standardů by patřily mezi nezaměstnané. K dnešnímu stavu na trhu práce se dospělo kombinací několika více méně řízených faktorů. Vedle demografického vlivu stát zejména v 70. letech ve své sociální politice vycházel oběma stranám vstříc, když z mnoha různých důvodů umožňoval předčasné penzionování a poměrně štědře poskytoval invalidní důchody.

Mnozí Nizozemci nechtějí dělat víc, než kolik je nezbytně nutné, takže jen 52 procent práceschopných obyvatel je zaměstnáno na plný úvazek. Až třicet procent požaduje redukovaný 35hodinový pracovní týden a zvláštní kapitolu představují ženy, které mají v průměru jen 26hodinovou pracovní dobu. S tím souvisí celá paleta sociálních dávek vázaných

k péči o děti.

Zdroj: HN z 26. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU