Za rok 2010 bylo hodnoceno 110 zemí světa dle 79 různých ukazatelů. Data jsou čerpány od nejvýznamnějších mezinárodních institucí jako WTO, Světová banka, OECD a další. Výsledný index zohledňuje výsledky daných zemí ve všech sledovaných ukazatelích kombinující blahobyt občanů nejenom po materiální stránce, ale hodnocena je i úroveň země po zdravotní a sociální stránce, přístup občanů ke vzdělání a samozřejmě míra osobní svobody. Nejlépe se žije občanům v Evropské unii, vždyť v první dvacítce je hned deset členských zemí EU.
Skandinávci jsou nejzdravější
Mimo ekonomická hlediska jako je průměrná výše příjmu občanů v paritě kupní síly, míra nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, otevřenost domácí ekonomiky a další je hodnocena i kvalita života (např. očekávaná délka života, počet vysokoškoláků, životní prostředí, osobní svoboda, korupce a další).
Tyto aspekty jsou velmi důležité, protože spokojený člověk potřebuje být zdravý, mít čas na své koníčky a cítit se svobodně. Nejvyšší očekávaná délka života je v nejbohatších zemích světa. Demografický údaj naděje dožití (střední délka života) vyjadřuje, kolik v průměru roků se dožije novorozenec za předpokladu, že se během jeho života nezmění řád vymírání a další sledované demografické ukazatele. Dle každoročně publikované zprávy CIA „The World Factbook“ je naděje dožijí v Česku 61. nejvyšší na světě (z 224. zemí). Naděje dožití je v Česku 76,8 let. Očekávaná délka dožití je v EU nejvyšší ve Skandinávských zemích, Francii, Švédsku, Itáli a Španělsku. Nejnižší je v Pobalstkých zemích, Bulharsku a Rumunsku (až o deset let).
Ve Skandinávii je dlouhověkost připisována velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu Seveřanů. Jižané si zase tolik nepřipouští stres, více se baví, tančí a smějí. I v EU platí, že bohatí jsou v průměru zdravější a žijí déle. Nezaměstnaní stráví za rok v nemocnici dvojnásobně delší dobu než pracující. Evropan pobírající nadprůměrnou mzdu se cítí zdravotně v pořádku z 60 %, zatímco s podprůměrnou mzdou z necelých 40 %.
Proč je Norsko první?
Norsko je hospodářsky vyspělá země, dle vykázaného HDP na jednoho obyvatele ji v posledních letech vždy patří druhé místo v celé Evropě (po Lucembursku). Průměrná hrubá roční mzda za rok 2009 byla 457 822 norských korun (4 695 € měsíčně), což je nejvíce na světě. Norové členství v Evropské unii již dvakrát odmítli v referendu (v letech 1972 a 1994). Norsko je stabilní hospodářsky rostoucí země s nízkou inflací, nezaměstnaností a vzdělaným obyvatelstvem. Krize příliš trh práce nezasáhla, míra nezaměstnanosti je během posledních dvou let nejnižší ze všech členských zemí OECD a jako v jediné zemi je pod 4% hranicí. Všechny prestižní agentury hodnotí Norsko jako jednu z nejbezpečnějších zemí pro případné investování. Norská infrastruktura je na špičkové úrovni a je inspirací pro mnoho zemí světa, je rozvíjena citlivě s ohledem na životní prostředí, které je v Norsku pečlivě hlídáno.
Česko = 24. místo
V hodnocení 110 zemí světa patří za rok 2010 Česku 24. místo (13. místo z členských zemí EU). Až za námi tak skončily např. tyto země: Itálie, Portugalsko, Řecko či naši sousedé Polsko a Slovensko. Česko tak obstojí i v porovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa. V Česku je dokonce nejméně sociálně vyloučených občanů a nejnižší míra chudoby. Zvyšuje se očekávaná délka života a domácí ekonomika patřila v posledních deseti letech k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa. V Česku se např. zvyšovaly reálné mzdy i během krize, v mnoha vyspělých zemích světa přitom mzdy reálně klesly.
Tabulka: Legatum Prosperity Index 2010
Pořadí | Země |
---|---|
1 | Norsko |
2 | Dánsko |
3 | Finsko |
4 | Austrálie |
5 | Nový Zéland |
6 | Švédsko |
7 | Kanada |
8 | Švýcarsko |
9 | Nizozemí |
10 | USA |
11 | Belgie |
12 | Singapur |
13 | Japonsko |
14 | Francie |
15 | Slovinsko |
16 | Hongkong |
17 | Čína |
18 | Španělsko |
19 | Česko |
20 | Itálie |
21 | Portugalsko |
22 | Korea |
23 | Uruguay |
24 | Polsko |
25 | Spojené Arabské Emiráty |
Pramen: Legatum Institute