Komentář AWD ČR k novele zákona o DPH

1) Ručení za neodvedenou daň – odběratel ručí ve vymezených případech (například pokud věděl o úmyslu dodavatele nezaplatit daň) ručit za daň na výstupu, kterou jeho dodavatel registrovaný k české DPH přiznal, ale neodvedl.

2) Vznik nároku na odpočet daně – plátce bude moci uplatnit nárok na odpočet DPH až v okamžiku, kdy bude mít k dispozici daňový doklad. Faktury doručené, resp. vystavené až v měsíci následujícím po měsíci data účetního plnění bude možno uplatnit až v následujícím měsíci.

3) Snížení základu daně o nezaplacenou pohledávku – dodavatel bude mít právo snížit svůj základ daně o nezaplacenou pohledávku vzniklou nejpozději 6 měsíců od vstupu dlužníka do insolventního řízení.

4) Oprava základu daně a výše daně: V souvislosti se změnou pravidel pro provádění oprav základu daně a výše daně ve smyslu ustanovení § 42 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen „ZDPH“), jsou opakovaně pokládány dotazy a rozdílné výkladové argumentace týkající se tzv. bonusů a skont poskytovaných v rámci dodavatelsko-odběratelských obchodních vztahů. Oprava základu daně a výše daně při snížení základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění byla doposud nepovinná. Novela ZDPH účinná od 1.4.2011 však s ohledem na požadavek závazné unijní úpravy (Směrnice o DPH) zavedla povinnost provádění oprav základu daně a výše daně. S ohledem na uvedené Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“), po projednání s Ministerstvem financí, provedlo detailnější rozbor dotčené problematiky, na jehož základě se vydává následující informace, která slouží k ujednocení výkladových východisek pro budoucí aplikace zmíněného ustanovení a problematiky:

Předmětem posouzení dopadů do DPH jsou tzv. skonta, slevy či bonusy. Tyto se v praxi vyskytují pod různými označeními a definicemi, což však nic nemění na jejich společné věcné podstatě. GFŘ je toho názoru, že není v zásadě rozdíl, zda se jedná o poskytnutí skonta či bonusu (dále jen „bonusy“), ale je vždy rozhodující, zda mají resp. jsou poskytovány jednoznačně ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nebo soubor uskutečněných zdanitelných plnění za určitou část uplynulého období. V takovýchto případech je plátce – oproti minulé právní úpravě – vždy povinen provést opravu základu a výše daně.