Zpátky na zem? USA i Evropa mohou ve druhé polovině roku výrazně zpomalit

Spojené státy a Evropa začínají zpomalovat. Alespoň to naznačují zatím poslední zveřejněná ekonomická data, která z obou stran Atlantiku přišla během minulých dvou týdnů. Zpomalení se může promítnout již do výsledků HDP za druhé čtvrtletí.

Pád indexů

Spojené státy zveřejnily v polovině května výsledky indexů výrobní aktivity v New Yorku a Filadelfii, které slouží jako asi nejčerstvější ukazatele toho, jakým směrem se aktuálně ubírá americká ekonomika. Oba dva indexy zaznamenaly až nečekaně strmý pád. Newyorský klesal z 20,7b. na 11,9b., zatímco filadelfský klesnul z 18,5b. na 3,9b. Ještě před dvěma měsíci se přitom pohyboval na 43b.  Kladné hodnoty naznačují, že výroba v obou městech zatím stále pokračuje v expanzi. Ta však není ani zdaleka tak robustní, jako ještě před pár měsíci.

Co se změnilo? Svou roli začínají sehrávat rostoucí ceny, které stlačují ještě nedávno poměrně vysoké ziskové marže. Firmy totiž nejsou schopny vyšší ceny vstupních materiálů naplno promítnout do koncových cen svých produktů. Pokud by to udělaly, spotřebitelé, jejichž příjmy rostou díky vysoké nezaměstnanosti jen skromným tempem, ztratí o jejich zboží zájem. Nezbývá tak než ukrajovat ze ziskových marží a zvyšovat ceny jen minimálně.

Tlak na společnosti

O tom jak silný tlak na společnosti v poslední době vzniká, svědčí i samotné indexy výrobní aktivity. Ty jsou zpracovávány dotazníkovou formou, ve které zástupci firem odpovídají na jednoduché otázky. Podle posledních výsledků potvrdilo necelých 70 % ze všech dotazovaných respondentů, že jejich vstupní ceny v květnu rostly, zatímco 30 % nepozorovalo žádnou změnu. Růst cen finálního produktu ale hlásilo jenom 33 % firem, zatímco 61 % žádnou změnu neprovedlo a necelých 6 % firem dokonce ceny snižovalo.

Výsledky indexu nákupních manažerů

Stejná situace panuje v Evropě. Podle květnových výsledků indexu nákupních manažerů, který na měsíční bázi zpracovává společnost Markit Economics, zaznamenal výrobní sektor v eurozóně největší zpomalení aktivity za poslední více než dva roky. Že se Evropa bude muset připravit na zpomalení, minulý týden naznačil i index podnikatelského klima, který pravidelně zveřejňuje mnichovský ekonomický ústav Ifo. Ten mapuje jak aktuální situaci, tak očekávání firem o dalších šesti měsíců, které si nyní proházejí největší divergencí od konce roku 2008. Zatímco index aktuální situace v květnu rostl 121,4b. (viz obrázek), index očekávání klesá již třetím měsícem v řadě, když se dostal na 114,4b. 

Kontinentální Evropa je na tom ale stále lépe, než například Británie. Ta postupně zabředá hlouběji do stagflačního prostředí nulového ekonomického růstu (HDP Velké Británie v posledních 6 měsících nerostlo) a vysoké inflace, která se v dubnu vyšplhala na 4,5 %. Kombinace nižších reálných příjmů a růstu cen komodit má za následek, že již první čtvrtletí roku 2011 přineslo snížení spotřeby domácností o 0,6 % a nečekaně strmý pád investic, jejichž celkový objem klesal o 7,1 %.

Začátek zpomalování

Zpomalení americké a evropské ekonomiky přitom může být teprve na svém začátku. Centrální banky (zejména v Evropě) totiž již několik měsíců trhy připravují na přísnější měnovou politiku. Ta má jít ruku v ruce s úspornými opatřeními vlád, na které tlačí především situace na trhu, kde se dál prohlubuje nedůvěra v evropské dluhopisy. Zpomaluje-li americká a evropská ekonomika dnes, s přísnější monetární a fiskální politikou se může její stav pouze zhoršit. Již druhá polovina roku by proto mohla trhy opět uvrhnout do nejistoty a dát na delší dobu zapomenout na bezstarostné měsíce naplněné růstem téměř všeho, s čím se na finančních trzích dá dnes obchodovat. 

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.