Více než dvě třetiny firem nejsou z finančního pohledu schopny čerpat úvěr. Zástupci bank se v hodnocení "vysoce rizikových oblastí" shodnou.
Nemálo podnikatelů bývá při žádosti o úvěr často odsouzeno k neúspěchu, protože je banka předem hodnotí jako potenciálně rizikového klienta. Ačkoliv zástupci bank neradi připouštějí existenci "černé listiny" neúvěrovatelných oborů, v hodnocení "vysoce rizikových oblastí" se většinou shodnou.
Z údajů České spořitelny a Investiční a Poštovní banky vyplývá, že nejvíce neplatičů půjček je z oblasti pohostinství a ubytování, obchodu a prodeje, stavebnictví, výroby kovů či dopravy a skladování. "Z toho lze odvodit, do čeho se hrnout nebudeme," komentoval přehled oborů s největším podílem
rizikových úvěrů člen představenstva ČS Roman Mentlík.Obtížnější přístup k úvěrům hlásí i zástupci jednotlivých oborů. "Banky řeší své vnitřní problémy, což se promítá do jejich úvěrové politiky. Jsou opatrné více, než je nutné. Větší firmy se k úvěrům dostanou, nedostupnost půjček se týká spíše malých a středních firem," řekl předseda představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miroslav Králík. Tomu odpovídají i zkušenosti bank. Přestože zhoršenou platební disciplínu vykazují všechny segmenty trhu,
nejvíce ekonomické obtíže postihly středně velké klienty s úvěry mezi 10 až 50 milióny korun.V oblasti obchodu doplácejí podle Tomáše Drtiny ze společnosti Incoma firmy na to, že banky v letech 1992 až 1995 poskytly řadu špatných úvěrů a nyní nedůvěřují ani podnikatelům se seriózními projekty. "Lépe jsou na tom zahraniční firmy a obchodní řetězce, které mohou banky přesvědčit svým jménem a zázemím," uvedl Drtina.
Přístup k úvěrům se restauratérům podle šéfa Sdružení podnikatelů v pohostinství Silvia Sporcha nezmění, pokud se nesrovnají sazby DPH. "Vstupní suroviny nakupujete s pětiprocentní daní a poskytujete služby s dvaadvacetiprocentní daní. Obor, který může vydělávat, se tak stává prodělečným a nad výdělkem pláčou podnikatelé i banky". Peněžní domy n
avíc podle něj nemají dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří by dokázali rozlišit dobré projekty od špatných."Obecně banky nechtějí úvěrovat firmy, které nemají dostatek majetku, jímž by mohly za úvěry ručit. Mezi ně patří zprostředkovatelské a poradenské firmy, maloobchod, obchodníci s realitami a cennými papíry. Zemědělci se zase potýkají s vysokou konkurencí ve svém oboru, finanční slabostí a vysokou zadlužeností," řekl analytik ČSOB, který si nepřál být jmenován.
Podle Mentlíka se předluženost týká většiny firem v České republice. Nedávná studie tuzemské Citibank dokonce uváděla, že z finančního pohledu nejsou více než dvě třetiny firem v ČR schopny vůbec úvěr čerpat.
Zdroj: HN z 2. 12. 1999