Ekonomický růst na dvou nohách

Zpřesněná data o hrubém domácím produktu potvrdila, že česká ekonomika do nového roku nevkročila levou nohou. Růst HDP posílil z 2,7 na 2,8 procent, k čemuž opět největší měrou přispěli svou neumdlévající aktivitou domácí vývozci. Na rozdíl od předchozích čtvrtletí však kromě exportu začíná ožívat i investiční poptávka firem, což je nepochybně signál, že domácí podniky hledí do budoucna s větším optimismem a očekávají růst nových zakázek. Ekonomický růst tak již stojí pevněji na dvou nohách. V útlumu však nadále zůstávají jak soukromá tak vládní spotřeba.

Spotřeba domácností stále brzdou

Ekonomické indikátory pro vývoj v nejbližších čtvrtletích jsou zatím poměrně smíšené. Na jedné straně nepříznivě překvapilo dubnové zpomalení růstu české průmyslové výroby, na druhou stranu příznivým příslibem jsou indikátory ze zahraničí: dubnové zvýšení nových zakázek pro německý průmysl a oživení maloobchodních tržeb v eurozóně a s ním naděje na udržitelný růst regionu i v následujících čtvrtletích. Hlavním tahounem české ekonomiky v nejbližších čtvrtletích pravděpodobně zůstane zahraniční poptávka, podpořená oživením soukromé investiční poptávky. Spotřeba domácností je zatím spíše brzdou, avšak obnovení růstu zaměstnanosti a průměrné reálné mzdy vytváří předpoklady pro návrat soukromé spotřeby k mírnému růstu ve druhé polovině letošního roku.

HDP letos zrychlí

Brzdou ekonomického růstu nadále zůstávají vládní výdaje na spotřebu a investice, což je přijatelná cena za snížení schodku veřejných financí. Růst HDP by v letošním roce mohl mírně zrychlit z loňských 2,2 na 2,5 až 3 procenta, což však je stále ještě pod potenciálem domácí ekonomiky. Výraznějšího oživení budeme svědky pravděpodobně až v příštím roce, kdy by se mělo naplno projevit obnovení spotřebitelské poptávky.

Inflace poskočila, nezaměstnanost klesla

Růst spotřebitelských cen v květnu zrychlil z 1,6 na 2 procenta a překonal tak očekávání analytiků (v průměru kolem 1,8 procent) a předpověď ČNB (1,7 procent). Zrychlení inflace šlo především na vrub vyššímu růstu cen potravin, který v květnu zrychlil z 3,8 na 6,7 procent. Ceny potravin v obchodech tak s poměrně velkým zpožděním reagovaly na raketový růst cen zemědělských komodit, jehož jsme svědky od loňského září. Spíš je s podivem, jak dlouho dokázaly ceny na maloobchodních pultech vzdorovat celosvětovému nárůstu cen zemědělských výrobců. Důvod je nejspíš ve slabé domácí poptávce. Maloobchodní tržby se zvedaly od počátku letošního roku jen velmi pomalu, ale poslední data z dubna ukazují zvýšený nárůst prodeje potravin a rostoucí poptávka po potravinách nejspíš umožnila maloobchodním prodejcům narovnat si marže a dohnat tak nárůst cen svých dodavatelů. Kromě potravin pohnuly s inflací také dopředu avizovaná zvýšení regulovaných cen (voda/plyn/elektřina) a vyšší ceny pohonných hmot, které jsou oproti loňskému květnu dražší o 9,2 procent. Kromě těchto zmíněných položek však ČSÚ naměřil v drtivé většině spotřebního koše spíše pokles či stagnaci, což se týká, jmenovitě cen rekreace či bytového vybavení.

Celková spotřebitelská inflace se vrátila na střed inflačního cíle ČNB dříve, než centrální banka předpokládala. Tímto argumentem (a rychlejším růstem HDP v prvním čtvrtletí letošního roku) se nejspíš budou ohánět menšinoví zastánci zvýšení úrokových sazeb na nejbližším zasedání bankovní rady 23. června. Avšak inflace je nadále tažena spíše externími vlivy (vyšší ceny komodit) a zdražením regulovaných cen. Inflační tlaky v domácí ekonomice jsou zatím prakticky neviditelné, což odpovídá i struktuře ekonomického růstu, do které patří - vedle dominujícího vlivu silného růstu exportů a oživení investiční aktivity firem - i nadále slabá soukromá a vládní spotřeba.

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Pokles vládních výdajů se nejvíce projevil snížením průměrné reálné mzdy ve státní sféře, která v prvním čtvrtletí meziročně poklesla o 3,3 procenta a po třech letech poprvé zaostala za průměrnou mzdou v soukromém sektoru. Růst průměrné mzdy v celé ekonomice však mírně oživuje díky rostoucím mzdám  v sektorech průmyslu a vybraných služeb, zatímco nezaměstnanost v květnu dále poklesla z 8,6 na 8,2 procenta (částečně také vlivem příznivých sezónních faktorů). Pokračující zlepšování situace na trhu práce by se mělo promítnout do pokračujícího růstu kupní síly domácností a oživení soukromé spotřeby.

S předpokládaným oživením soukromé spotřeby ve druhé polovině letošního roku (a jejím zrychlením v roce příštím) však pro centrální banku nepochybně vyvstane potřeba začít s předstihem normalizovat nízké úrokové sazby. Ke zvýšení sazeb dojde nejspíš již v příštím čtvrtletí (oproti oficiální prognóze ČNB, která signalizuje růst úrokových sazeb až koncem letošního roku).

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.