1. DÍL: ZVLÁŠTNOSTI FINSKÉ GRAMATIKY A SLOVNÍ ZÁSOBY
-
Finština je ugrofinský jazyk, nepatří tedy do skupiny indoevropských jazyků jako čeština. Lidé si často myslí, že se Finové domluví s Maďary, ale to je nesmysl. Maďarština je sice také ugrofinským jazykem, ale její příbuznost s finštinou je obdobná jako vztah češtiny k francouzštině – tyto jazyky jsou také oba indoevropskými, ale pokud se francouzsky neučíte, s Francouzem si moc „nepokecáte“. Finština je naopak velmi blízká estonštině.
-
Jestliže se chcete naučit finsky, budete muset zvládnout 15 pádů. Každý pád má jiný význam.
-
Některá předložková spojení v češtině se ve finštině vyjadřují pádovou koncovkou: talo – dům, talossa – v domě, taloon – do domu, talosta – z domu, talolle – k domu, talolla – na domě, talolta – od domu atd.
-
Ve finštině také často nejsou předložky (prepozice), ale tzv. záložky (postpozice)– to znamená, že „předložky“ nejsou před slovem jako v češtině, ale za slovem – kissa (kočka), kissan kanssa (s kočkou).
-
Vrátíme se zpátky k příkladu s domem. Finština je tzv. aglutinační jazyk – to znamená, že každá přípona nese pouze jeden gramatický význam – taloistamme (z našich domů: talo – dům, i – množné číslo, sta – z, mme – náš), zatímco v češtině máme předložkové spojení z našich domů – kde ů ve slově domů nese gramatický význam: mužský rod neživotný, 2. pád, množné číslo a přivlastňování řekneme zvláštním přivlastňovacím zájmenem náš.
-
Další zvláštností je, že finština nerozlišuje rody – neexistuje nic takového jako v češtině ten stůl, ta židle, to auto. Zároveň je ve finštině pouze jediné zájmeno pro 3. sobou jednotného čísla maskulina a feminina: hän (v češtině máme on a ona), což občas bývá překladatelským oříškem.
-
Finská slova se často odlišují od mezinárodních slov používaných všude ve světě – např. telefon je finsky puhelin, univerzita – yliopisto, nebo centrum – keskusta.
-
Některá finská slova vám mohou znít směšně, protože finština má oproti češtině hodně samohlásek: jäätelöä (zmrzlina), hääyöaie (úmysl na svatební noc).
-
Slovo hääyöaie (úmysl na svatební noc) je také dokladem toho, že ve finštině jsou běžné složeniny. Dalším pěkným příkladem složeniny je např. slovo maailmanmestaruuskilpailut (zápasy mistrovství světa, maailma – svět, mestaruus – mistrovství, kilpailu – závod, utkání).
Příští týden se dočtete, jak správně finsky vyslovovat.
Pokud nechcete zmeškat další díl kurzu finštiny Opi suomea, napište nám svůj email. Jakmile zveřejníme další článek, pošleme Vám zprávu.