Řada obyvatel se poučila na dva roky staré měnové krizi, kdy na spekulacích s devizami prodělala.
Letošní 20miliardový růst úspor domácností se odehrává především na korunových vkladech. A to i přesto, že například dolarová konta jsou oproti srovnatelným korunovým produktům úročena lépe. Při uložení 100 tisíc korun v Komerční bance na pevně úročeném jednoměsíčním termínovaném vkladu je u korun sazba 3,80 %, zatímco u stejného obnosu převedeného do amerických dolarů 5,10 %. V
ýhodnější úroky u devizových kont však podle Vladimíra Kreidla ze společnosti Patria Finance mohou vymazat transakční poplatky a posilování koruny."Klientům směnu korun do volných měn obecně nedoporučujeme. Výjimkou mohou být velcí klienti, kteří chtějí investovat volné prostředky do zahraničních cenných papírů," řekl Petr Tomek z Raiffeisenbank. Reagovat na vývoj sazeb měnovými transakcemi nedoporučuje ani ředitel IS Expandia Miroslav Singer. Nicméně shoda bankéřů panuje v tom, že v rámci rozložení rizik
je dobré držet třetinu či čtvrtinu úspor v cizí měně. Ze statistiky České národní banky přitom vyplývá, že 80 miliard korun, které domácnosti na konci letošního října držely na devizových kontech, představuje pouze 11 procent z celkového objemu vkladů domácností.Banky přiznávají, že s ohledem na vývoj sazeb určitý přesun do deviz očekávaly, ale k němu nedošlo. Karel Bureš z HSBC Bank soudí, že důvodem mimo jiné může být, že devizová konta nepatří mezi pojištěné druhy vkladů: "Pokud by se s bankou něco stalo, klient z těchto peněz nic nedostane." Jistý vliv může mít podle Jana Rezka z Investiční a Poštovní banky i konzervativnost běžné bankovní klientely, která tvoří významnou část vkladatelů.
Měnové spekulace jsou pak podle odborníků z výše uvedených důvodů nevýhodné zejména u menších částek.
Na jednu průměrnou domácnost připadá z celkového objemu úspor obyvatel 275 tisíc korun, z toho na termínované spořící účty 208 tisíc korun. I při nominálně nízkých úrokových sazbách korunových vkladů, kdy například začátkem října činil průměrný úrok 3,9 procenta, se úspory domácností v důsledku nízké inflace reálně zhodnocují o více než 2 procenta.
Odborníci současně poukazují na to, že lidé se začínají více zajímat i o jiné možnosti zhodnocování úspor než na bankovních vkladech. Příkladem jsou například otevřené podílové fondy (OPF), které kvůli výhodnějším daňovým podmínkám a investicím do státních cenných papírů, dluhopisů a akcií přinášejí zhodnocení řádově o několik procent vyšší než vklady v bankách. Objem peně
z investovaný prostřednictvím OPF se od začátku roku více než zdvojnásobil a dosáhl na počátku října 42,5 miliardy korun. Zatímco v řadě vyspělých zemích, zejména pak v USA, lidé svěřují fondům značnou část svých úspor, v České republice to i přes dynamický nárůst znamená pouze zlomek toho, co lidé ukládají do bank.Stejně jako u devizových kont však odborníci upozorňují, že vklady v podílových fondech nejsou pojištěné. Z pohledu rizikovosti investice je proto nutné posoudit důvěryhodnost správce daného fon
du.Zdroj: HN z 3. 12. 1999