Vláda Irské republiky právě předkládá parlamentu návrh rozpočtu na příští rok, který se pyšní přebytkem (v přepočtu) 2,56 miliardy amerických dolarů. Další dobrou zprávou je ohlášené snížení daní z příjmu fyzických osob o dva procentní body - na 42 procent u vyšších příjmových kategorií a na 22 procent u tzv. standardních. Jak prohlásil Aziz McMahon z Ulster Bank, pokles daňového zatížení obyvatelstva "předčilo dokonce i ty nejagresívnější předpovědi".
Navíc vlád
a hodlá v roce 2000 vynaložit rekordní výdaje na rozvoj infrastruktury, jako je stavba silnic, vodovodů, kanalizace a obecních bytů.Jak včera napsal list Financial Times, tyto výdaje i daňová úspora podle některých odhadů představují více než jedno procento hrubého domácího produktu a mohou přispět k "přehřátí" irské ekonomiky. Větší fiskální zdrženlivost doporučovaly Irsku jak Mezinárodní měnový fond, tak i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Vláda v Dublinu však těchto rad nechce dbát, protože je pod sílícím tlakem odborů, které požadují vyšší mzdy a platy. Kromě toho začíná ekonomika pociťovat nedostatek pracovních sil při relativně nízké míře nezaměstnanosti (mírně na pět procent). Podle BBC vláda předpokládá, že nižší daně povzbudí vdan
é ženy, aby se vrátily do zaměstnání, a tím se částečně srazila napjatost na pracovním trhu.Nelze se tedy divit, že vláda sáhla k již osvědčené a vyzkoušené metodě, kdy pracujícím tvrdí, že neměnná mzdová úroveň je kompenzována právě nižším daňovým zatížením. Blíží se totiž vyjednávání se sociálními partnery, takže daňová redukce bezesporu přispěje k uklidnění nespokojených odborářů.
Relativně příliš rychlý hospodářský rozvoj kdysi zaostalého ostrova naráží také na druhý limit - totiž na nedostačující infrastrukturu. Jak upozornil irský ministr financí Charlie McCreevy, tento boom tu nebude věčně.
Dosavadní tři předpoklady příznivě stoupající konjunkturní křivky se také dříve nebo později vyčerpají. Jde především o pozoruhodný příliv zahraničních přímých investic, například do nejpokročilejších odvětví, jako jsou informační technologie. Ten je ovšem stimulován nízkým zdaněním cizích investorů, často kritizovaným jinými členskými státy Evropské unie.
Irsko se také zatím těší štědrým subvencím z Evropské unie, která tak podporuje růst tzv. chudých či periferních ekonomik, jako je Řecko, Portugalsko a Španělsko. Tento přítok fondů však bude podle míry hospodářského pokroku postupně vysychat. Dalším faktorem jsou relativně nízké úrokové sazby, které však tlač
í na míru inflace, jež je nyní na úrovni mírně pod 2,5 procenty.Jakkoli není koncepce irského rozpočtu bez rizik, zatím může tato dynamická země pokračovat ve svém záviděníhodném růstu.
Zdroj: HN z 3. 12. 1999