Druhé kolo kvantitativní uvolňování končí. Jeho výsledky jsou tristní

Již tento týden skončí osmiměsíční „záchranná mise“, kterou loni v listopadu odstartovala americká centrální banka. Tehdy, v reakci na zhoršující se situaci na trhu práce a deflační rizika, spustila druhé kolo kvantitativního uvolňování, když oznámila, že v dalších osmi měsících nakoupí státní dluhopisy za 600 miliard dolarů. Bylo její tažení úspěšné?

Hlavními důvody listopadového rozhodnutí byla situace na trhu práce a riziko deflace (resp. kontrakce CPI). V druhé polovině loňského roku, kdy Fed začal o QE2 mluvit poprvé nahlas, klesnul meziroční CPI z 2 % na 1 %, zatímco míra nezaměstnanosti vystoupala během pár měsíců z 9,5 % zpět na 9,8 %.

Jak vypadá situace dnes?

Míru nezaměstnanosti se podařilo opravdu snížit, když v březnu klesla na 8,8 %. Od té doby ale opět roste a v květnu se vyhoupla na 9,1 %. Pokud by navíc míra participace na pracovním trhu byla stejně vysoká jako loni v listopadu, nezaměstnanost by byla ještě o desetinu až dvě vyšší.

Inflace mezitím stoupla z 1 % na 3,6 %, což pocítil zejména domácnosti s nízkými příjmy, které nyní musí za potraviny platit o 3,6 % a za energie dokonce o 21,5 % více, než před rokem. Více než ceny energií rostly snad pouze ceny akcií, které se za poslední rok zvýšily o necelých 30 %. Propast mezi nízkopříjmovou a vysokopříjmovou skupinou obyvatelstva se tak díky inflaci dál prohloubila.

Američané žijí na potravinových lístcích

O tom, že je to zejména skupina obyvatel s nejnižšími příjmy, která je nejvíce zasažena, svědčí i počet Američanů, kteří žijí z potravinových lístků (tzv. food stamps), jenž slouží jako druh státní podpory pro ty nejchudší. Těch bylo v březnu (novější data zatím nejsou k dispozici) 44,59 milionu, tedy o téměř 4,5 mil. více, než před rokem. Mírný pokles zaměstnanosti byl tak více než kompenzován růstem inflace, která přivedla řadu domácností do existenčních problémů.

Ani ekonomika si nevede o moc lépe a po solidním růstu z první poloviny roku začíná opět viditelně zpomalovat. Toho si všímá i sama centrální banka, která v minulém týdnu snížila své odhady růstu HDP na rok 2011 z 3,3 % na 2,9 %. Ještě začátkem roku přitom počítala s růstem o 3,9 %. Na tiskové konferenci z minulého týdne šéf Fedu Ben Bernanke uvedl, že banka „nemá přesnou představu o tom, co stojí za zpomalením ekonomické aktivity“. Centrální banka ale věří, že „ekonomika začne opět růst v druhé polovině roku“. Neuvedl však jediný argument proč by tomu tak mělo být.

Vývoj desetiletých sazeb v USA

Ve skutečnosti mohou být rizika toho, že bude růst v druhé polovině dále zpomalovat, daleko větší, než si centrální banka v současnosti připouští. Obrázek níže zachycuje vývoj reálných desetiletých úrokových sazeb, které se v květnu poprvé od vypuknutí finanční krize dostaly do záporných hodnot. S krátkou výjimkou roku 2009, kdy sazby na desetileté státní dluhopisy prudce klesly v důsledku zvýšení poptávky po bezpečných amerických dluhopisech, jsou tak v současnosti reálné sazby dokonce nižší, než v roce 2005, kdy v USA vrcholil boom na trhu s bydlením a americká ekonomika prudce rostla. I navzdory takto nízkým sazbám dnes ale ekonomika Spojených států zpomaluje a nezaměstnanost vystoupala zpět nad 9 %.

Graf: Vývoj desetiletých sazeb v USA (očištěno o inflaci)

Co udělá výpadek poptávky po dluhopisech?

Jakmile Fed v tomto týdnu přestane po osmi měsících s nákupy státních dluhopisů, situace se může ještě zhoršit. Výpadek poptávky po dluhopisech totiž velmi pravděpodobně povede k růstu reálných úrokových sazeb, který by mohl být ještě umocněn snížením inflace, jež by měla začít ustupovat již koncem tohoto roku. Americká ekonomika se tak v dalších měsících bude muset vypořádat s růstem sazeb, což se rozhodně neobejde bez dalšího stupňování tlaku na zpomalení ekonomického růstu. Zvážíme-li tyto okolnosti, Fedem očekávané zrychlení ekonomiky v druhé polovině roku se zdá být ničím nepodloženou spekulací a zbožným přáním v duchu známého rčení „věř a víra tvá tě uzdraví“.

Druhé kolo kvantitativního uvolňování nejenže nedokázalo pomoci ekonomice vrátit se na cestu stabilního růstu, ale ještě více zbídačilo již tak krizí velmi zasaženou střední třídu a zejména pak skupinu obyvatel s nejnižšími příjmy. I přesto se ale již dnes začíná mluvit o tom, že by Fed mohl v případě dalšího zpomalování ekonomiky uvažovat o kole třetím. Pokud se tak skutečně stane, budou Spojené státy na nejlepší cestě k likvidaci střední třídy, která byla vždy motorem a páteří americké ekonomiky.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.