Jaké lze očekávat dopady nové bankovní regulace Basel III?

Nová úprava bankovní regulace Basel III, jejíž implementace proběhne v následujících letech, s sebou přinese řadu změn. Dojde ke změně pravidel kapitálové přiměřenosti a navíc budou zavedeny nové ukazatele, které mají posílit bankovní likviditu a stabilitu. Nově zavedené budou pravidla likvidity a leverage ratio. O těchto pravidlech byla řeč již v minulých článcích.

V dnešním článku se podíváme na to, jak se tato pravidla mohou v bankách projevit. Ke změnám v bankovní regulace obecně dochází proto, že je stávající úprava bankovní regulace nevyhovující a je třeba provést změny k lepšímu dosažení cíle, který regulace sleduje (tedy zajištění stability bankovního sektoru). Důsledky nově zaváděných pravidel však nemusí být vždy zcela pozitivní. V některých případech mohou být jejich efekty i nepříznivé. Jaké by tedy mohly být dopady pravidel podle Basel III?

Globální standardy likvidity

Globální standardy likvidity byly vyvinuty za tím účelem, aby banky držely ve svých portfoliích dostatečné množství likvidních aktiv. Aby tedy byly schopné uskutečnit i nečekané peněžní výdaje v krizových situacích. Snaha o minimalizaci rizika likvidity je bezesporu velkým přínosem a důležitou podmínkou k zajištění stabilního bankovnictví.

Negativním jevem však bude zvýšení nákladů bank. K zajištění své likvidity banky hojně využívají mezibankovní transakce. S větší poptávkou může dojít k růstu nákladů na mezibankovní financování. Vedle toho bude na banky vyvíjen tlak na zvýšení kvality úvěrového portfolia. Dá se očekávat větší obezřetnost bank při poskytování úvěrů. Vyšší požadavky bank na bonitu dlužníků jsou jistě pozitivním jevem (z hlediska bezpečného a stabilního bankovnictví), nicméně mohou znamenat pokles úvěrování, což se může nepříznivě odrazit na hospodářském výstupu.

Pravidla kapitálové přiměřenosti

V oblasti pravidel kapitálové přiměřenosti budou nová pravidla klást větší požadavky na kvalitu a kvantitu vlastního kapitálu bank. Aby banky udržovaly tyto kapitálové rezervy na co nejnižší úrovni, budou muset snižovat své rizikové expozice. V minulých letech šly cestou vyvádění rizik mimo bilanci. Tento způsob se však stal jednou z příčin vzniku nedávné finanční krize. Nová pravidla byla konstruována jako reakce na tento nechvalně proslulý způsob snižování rizikových expozic bank, a tudíž se snaží nadále těmto praktikám zabránit.

Regulérní cestou snižování rizikových expozic je uskutečňování investic s co nejnižší mírou rizika. Což opět vede k obezřetnosti v úvěrování klientů a držbě nízkorizikových aktiv. Aktiva s nižší mírou rizika obecně přináší nižší výnosy. Je zřejmé, že ušlé zisky si banky budou kompenzovat vyššími cenami za poskytované služby.

Leverage ratio

Cílem plánovaného zavedení leverage ratia bude omezení bankovních obchodů, bilančních i mimobilančních, vzhledem k objemu vlastního kapitálu banky. Ačkoliv přesná koncepce výpočtu ukazatele, ani jeho minimální hodnota, není dosud známa, jeho smyslem bude vyvíjet nátlak na zvyšování vlastního kapitálu bank či přinejmenším udržování jeho dostatečného objemu.

Navyšování vlastního kapitálu znamená nižší výnosnost vložených prostředků akcionáři. Pokud si banky budou chtít výnosnost udržet, budou nuceny hledat možnosti, jak navýšit své zisky (v České republice již tak dost vysoké).

Jaký bude skutečný dopad nových pravidel regulace na bankovní podnikání, můžeme pouze usuzovat. Bude záležet na mnoha faktorech – například na ekonomických podmínkách, konkurenčním prostředí, aktuální pozici banky aj. Odhadování však značně znesnadňuje již ten fakt, že se banky snaží o minimalizaci pro ně nevítaných dopadů bankovní regulace a v rámci možností hledají způsoby pro „obcházení“ regulačních pravidel.