Započítat při výpočtu důchodu příjem nebo vyloučenou dobu?

K souběhu pobírání příjmu a vyloučené době v praxi dochází např. v těchto případech: osoba pečující o bezmocnou osobu nebo maminka na rodičovské či mateřské dovolené si příležitostně přivydělává na zkrácený úvazek, dohodu o pracovní činnosti nebo podniká. Příjem je v těchto případech je však nízký (výrazně nižší než je průměrný příjem v ostatních letech) a započítání příjmu v těchto letech by znamenalo nižší důchod.

Jak ovlivňují vyloučené doby výpočet důchodu?

Vyloučené doby jsou upraveny v § 16 zákona o důchodovém pojištění. Vyloučených dob je celá řada (např. porání nemocenské, evidence na úřadu práce). V praxi při posuzování, jestli do výpočtu důchodu započítat příjem za dané období nebo započítatelný příjem, se však nejčastěji jedná o tyto vyloučené doby: péče o bezmocnou blízkou osobu, péče o bezmocnou jinou než blízkou osobu, péče o dítě do 4 let, studium před rokem 2010). V případě, že se některé období od roku 1986 po současnost započítá do vyloučené doby, tak to znamená, že nedojde k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu, ze kterého se počítá důchod.

• Zjednodušeně řečeno, např. půlroční nemocnost a pobírání nemocenských dávek vůbec neovlivní výši penze.
• Obdobná je i situace u evidence na úřadu práce. Pokud doba v evidenci úřadu práce nepřekročí stanovenou zákonnou hranici, tak pobírání nižší podpory v nezaměstnanosti neovlivní negativně výslednou penzi.

Vyloučené doby jsou tedy velmi důležité, protože zabraňují „zbytečnému“ snížení důchodu.

Počítají se příjmy od roku 1986 po rok 2010

Při výpočtu důchodu v roce 2011 ovlivňují konečnou výši důchodu příjmy občana od roku 1986 do roku 2010. V případě, že od 1. ledna 1996 došlo ke krytí příjmu a vyloučené doby, kdy by započítání příjmu bylo méně výhodné, tak má žadatel o důchod možnost požádat u upřednostnění výloučené doby před příjmem v daném období. Žadatel o důchod si tedy o upřednostnění vyloučených dob musí sám zažádat a uvést o které časové období se jedná.

• Praktický příklad: Paní Černá může odejít do důchodu v srpnu letošního roku 2011. Získala 40 let pojištění. Od roku 1986 po rok 2007 včetně měla přepočtený průměrný měsíční příjem 20 000 Kč. Od 1. ledna 2008 až do 31. 12. 2010 pečovala o bezmocnou maminku a přivydělávala si přitom 5 000 Kč měsíčně (z tohoto příjmu odváděla důchodové pojištění). Jak by se lišila penze paní Černé, pokud by neupřednostnila vyloučenou dobu v letech 2008 až 2010?

Upřednostnění vyloučené doby: Protože paní Černá upřednostnila v letech 2008 až 2010 vyloučenou dobu (péči o bezmocnou maminku), tak její osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu byl 20 000 Kč (průměrný měsíční příjem paní Černé od roku 1986 po rok 2007, kdy byly tyto příjmy násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci). Výsledná penze paní Černá by v tomto případě činila 10 451 Kč měsíčně.

Neupřednostnění vyloučené doby: Nízké příjmy v letech 2008, 2009 a 2010 by měly za následek nižší osobní vyměřovací základ, ze kterého se počítá měsíční penze. Osobní vyměřovací základ by poklesl na 18 200 Kč. Pro zjednodušení jsme osobní vyměřovací základ vypočítali jako průměrnou mzdu za 25 let (od roku 1986 po rok 2010). Za 22 let byla průměrná měsíční mzda 20 000 Kč a za 3 roky 5 000 Kč. Průměr za 25 let tedy činí 18 200 Kč ((22 let x 20 000 Kč + 3 roky x 5 000 Kč): 25 let). Výsledná měsíční penze by tedy následně činila (dle legislativy do 29. 9. 2011) 10 126 Kč měsíčně.

Tabulka: Upřednostnění vs. neupřednostnění vyloučené doby

Pro paní Černou tedy znamenalo uplatnění vyloučené doby při výpočtu důchodu vyšší měsíční penzi o 324 Kč. V některých případech může být tedy penze výrazně vyšší, když občan uplatní vyloučenou dobu. Jenom na doplnění uvedeme, že paní Černá si musela již v minulosti podat přihlášku k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění u OSSZ dle bydliště, protože pečovala o blízkou osobu (maminku). Paní Černé tak byla tato doba 2008 až 2010 zohledněna jako náhradní doba pojištění i vyloučená doba pojištění.