Hlavním viníkem poklesu bylo především větší než očekávané zpomalení meziročního růstu cen potravin (z 6,7 % na 4,8 %). K zpomalení růstu CPI přispělo také zvolňující tempo růstu cen pohonných hmot (9,3 % na 7,9 %), kam se zase promítl pokles světových cen ropy a posílení koruny k dolaru.
Česká ekonomika zatím nesměruje k výraznému zpomalení
Hlavním hybatelem zpomalení inflace tedy tentokrát nebyly ani tak domácí poptávkové vlivy, ale strach z „okurkové nákazy“, který výrazně srazil ceny některých druhů zelenin a ovoce. Samotný pokles celkové inflace by tedy neměl být příliš významným signálem pro centrální banku. Důležitější se zdá vývoj jádrové inflace (CPI bez potravin, pohonných hmot a regulovaných cen), která nadále zůstala v záporných číslech (i když její negativní tempo se oproti květnu mírně snížilo). To by mohl být hlavní argument těch členů bankovní rady ČNB, zastávajících ponechání nízkých úrokových sazeb na současné nízké úrovni. Naproti tomu květnová čísla o ekonomické aktivitě (především raketový nárůst exportů a průmyslové produkce) zatím potvrzují, že česká ekonomika zatím nesměruje k výraznému zpomalení, a čísla o růstu HDP za 2Q11 zřejmě nebudou horší, než za 1Q. To by nejspíš mělo vést ČNB k přehodnocení pesimistické prognózy na HDP v letošním roce (1,5 % vs. prognóza ING 2,8 %).
Názor ČNB
Dva členové bankovní rady, Eva Zamrazilová a Kamil Janáček, již delší dobu argumentují pro svou podporu rychlejšího růstu úrokových sazeb právě vyšším než očekávaným ekonomickým růstem, který by se promítl do rychlejšího růstu zaměstnanosti a tlaku na vyšší růst mezd v příštím roce a vytvářel tak i vyšší inflační tlaky. O „problikávání“ inflačních tlaků hovoří i viceguvernér Mojmír Hampl. Zda to bude stačit na většinovou podporu růstu úrokových sazeb již na příštím zasedání v srpnu, není zcela jisté. Argumenty pro a proti jsou zhruba vyrovnané. Z našeho pohledu však může revidovaná prognóza růstu sehrát roli jazýčku na vahách, který by se tak vychýlil směrem k zvýšení sazeb právě již v srpnu či v září, tedy o čtvrtletí dříve, než uvádí aktuální prognóza.
Zdroj: Český statistický úřad
Míra nezaměstnanosti v červnu zpomalila
Statistiky z trhu práce ukázaly, že pokles míry nezaměstnanosti v červnu zpomalil, snížila se pouze o 0,1 procenta na 8,1 %. Zpomalení poklesu signalizovaly průmyslové statistiky. Exportně orientované výrobní obory byly totiž v posledních měsících hlavním tahounem růstu zaměstnanosti. Avšak květnové výsledky ukázaly, že meziroční tempo nabírání nových pracovníků do výroby začíná postupně zpomalovat. Výrazný posun v míře nezaměstnanosti v letních měsících se tedy nezdá pravděpodobný, spíše až počátkem příštího roku. Příznivým signál pro domácí poptávku však představuje postupné oživování růstu mezd v průmyslových odvětvích na 6 % v květnu, který by se měl postupně promítat do lepších výsledků maloobchodních tržeb.
Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců
Zdroj: MPSV
Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.