DPH v Evropě: nižší sazby než u nás?

Komise Evropské unie stanovila daň z přidané hodnoty jako jednu z podmínek členství. V České republice došlo k jejímu zavedení v roce 1993 a také ve většině Evropských zemích byla daň zavedena teprve v posledních desetiletích. Jedná se tedy o poměrně mladou daň.

Sazby DPH v zahraničí

Sazba DPH je v poslední době často diskutovaným tématem. Jen málokterá země používá pouze jednu sazbu DPH. Z členských zemí Evropské unie je to pouze Dánsko. Systém se dvěma a více sazbami je sice nesrovnatelně více náročný, existují však velmi praktické důvody, pro jeho zavedení. Na předměty a služby, které slouží k uspokojení základních potřeb (např. potraviny, léky, dodávky vody, doprava osob, knihy, noviny, kultura, dětské ošacení…) jsou uvalovány nižší sazby, aby nebylo nízko-příjmové obyvatelstvo a rodiny s malými dětmi příliš zatěžováno. Navíc nižší sazba je všeobecně lépe tolerována a nedochází zde ke snahám po daňových únicích. V některých zemích však existují i vyšší sazby, než je sazba základní, uvalované na luxusní statky.

EU se snaží utvořit z DPH daň neutrální. Hodlá ji postupně harmonizovat tak, aby nebyla součástí konkurenčního boje mezi jednotlivými členskými státy. Jde především o odstranění národních výjimek a jednotnou aplikaci systému DPH. Tato opatření by měla směřovat k dosažení reálného vnitřního trhu. Od 1. ledna 1993 tak platí v zemích EU společné zásady pro DPH:

• Každá členská země smí stanovit jen jednu standardní sazbu a jednu nebo dvě snížené sazby. Bylo stanoveno několik skupin produktů, u nichž byla sazba redukována na rozmezí 4-9 %
• Standardní sazba nesmí být nižší než 15 %, horní hranice není stanovena.
• Snížené sazby nesmějí být nižší než 5 % a smějí se týkat jen striktně vymezeného seznamu produktů schváleného v této direktivě.
• Každé dva roky provede Rada ministrů revizi těchto snížených sazeb s možností jejich úpravy.
• Zvýšené sazby nejsou povoleny. Všechny státy tedy ruší zvýšenou sazbu daně na luxusní výrobky.

Podíváme-li se do níže uvedené tabulky, zjistíme, že rozdíl mezi základními (standardními) sazbami je někdy stále značný. S výjimkou Dánska, Švédska a Finska však základní sazby DPH jen výjimečně přesahují hranici 20 %. Některé státy také uplatňují tzv. super redukované sazby (někdy i 0 %), které existují vedle snížených sazeb. Například ve Francii je snížená sazba 5,5 % a super snížená 2,1 %. V Belgii, Finsku, Irsku, Itálii či Švédsku jsou dokonce tři snížené sazby, včetně nulové. Nejnižší základní sazbu mají v Lucembursku - 15 % a naopak nejvyšší sazby jsou ve skandinávských zemích (Dánsko a Švédsko - 25 %). Členským státům EU bylo doporučeno, aby sazby nepřevyšovaly 25 %, což v současné době platí všude. Také země přistupující k EU včetně ČR se snaží harmonizovat svůj daňový systém podle výše uvedených zásad. Přesto však Česká republika se svou základní sazbou 22 % patří mezi země s vyšším zatížením daní z přidané hodnoty. Velmi podobně je na tom také Polsko, které má sazby daně z přidané hodnoty 7 a 22 %. Na Slovensku jsou sazby daně 14 a 20 % a Maďarsko má dokonce 12 a 25 %.

Sazby DPH v členských zemích EU a v ČR (k 1. lednu 2003)

* průměr členských zemí EU

Zdroj: OECD