Právo zdraží. Soudní poplatky půjdou přes nesouhlas Senátu nahoru

V druhé polovině června byl Poslaneckou sněmovnou ČR přehlasován nesouhlas Senátu ČR se zvýšením soudních poplatků a návrh novely zákona o soudních poplatcích, který podstatně uvedené poplatky zvyšuje podepsal na začátku tohoto měsíce prezident republiky. Soudní poplatky tak budou od září či října letošního roku mnohem vyšší.

Podle důvodové zprávy k zákonu jsou poplatky zvyšovány proto, že jejich systém neodráží ekonomické a společenské změny, složitost sporů a zvýšení nákladů na provoz soudů. Vzhledem ke zvýšení průměrné hrubé mzdy, ke zvýšení hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele a míře inflace, neplní současná právní úprava soudních poplatků dostatečně svou regulační a preventivní funkci a nebrání tak podávání šikanózních, účelových a zbytečných žalob. Výdaje soudů stouply od roku 2005 o 1,8 mld. Kč, naproti tomu příjmy státního rozpočtu z poplatků stouply od roku 2005 do roku 2009 asi o 226 mil. Kč.

Drobné i rapidní zvýšení

U některých poplatků dojde pouze k drobnému zvýšení, někdy je však zvýšení rapidní - např. u sporů v řádech miliónů je zvýšení až o 300 %. U běžných sporů o zaplacení bude soudní poplatek ve výši nejméně 1 000 Kč (dosud 600 Kč), u žalob o částky vyšší jak 20 tisíc poplatek 5 % (dosud byly 4 %); v řízení o rozvod manželství stoupne poplatek z dnešních 1 000 Kč na částku 2 000 Kč. Zvýší se i poplatek za zápisy do obchodního rejstříku – u prvozápisu akciové společnosti z původních 5 000 Kč na 12 000 Kč, u prvozápisu ostatních společností z 5 000 Kč na 6 000 Kč, změna zápisu v obchodním rejstříku bude z původních 1 000 Kč zvednuta na 2 000 Kč; oproti tomu se ruší soudní poplatek za výmaz společnosti z obchodního rejstříku, který v současnosti činí 3 000 Kč.

Změna postupu

Mění se také postup při zpětvzetí žaloby před 1. jednáním (účastník podá žalobu a než začne soud rozhodovat, tak si soudní uplatňování svého nároku rozmyslí) - pokud je žaloba vzata zpět před 1. jednáním ve věci, vrací se soudní poplatek v plné výši, po novele se bude vracet poplatek ponížený o 20 %, vždy však nejméně o částku 1 000 Kč. Oproti tomu preferuje zákonodárce smír mezi účastníky (poté, co byla podána žaloba se účastníci u soudu domluví na řešení problému), kdy v případě smíru (i po zahájení jednání) bude poplatek vracen ponížený o 20 % - dosud se poplatek v případě schválení smíru nevrací.

Nejběžnější případy žalob – žaloby o zaplacení nějaké částky – a vývoje soudních poplatků ilustruje následující tabulka:

Tabulka: Přehled změn

• Příklad č. 1: bude podána žaloba o 50 000 Kč. Soudní poplatek je nyní 2 000 Kč, po účinnosti novely bude 2 500 Kč. Po podání žaloby se žalobce rozhodne vzít svůj návrh zpět. Nyní dostane zpět celý zaplacený poplatek (2 000 Kč), po novele pouze 1 500 Kč.
• Příklad č. 2: bude podána žaloba o 1 000 000 Kč. Soudní poplatek je nyní 40 000 Kč, po účinnosti novely bude 50 000 Kč. Při soudním jednání se obě strany dohodnou na řešení problému a místo vyčkávání na rozsudek uzavřou před soudem smír. Nyní se v uvedeném případě poplatek nevrací, po novele bude uvedený poplatek vrácen ponížený o 20 %, tj. bude vrácena částka 40 000 Kč (ze zaplacených 50 000 Kč).

Státní rozpočet si prý polepší

Podle důvodové zprávy k zákonu má být cílem novely pozitivní dopad na státní rozpočet, ambice posílit regulační a preventivní funkci soudních poplatků, posílit motivaci účastníků sporu řešit svoje spory mimosoudní cestou a celkově tak přispět k odbřemenění justice a zkrácení délky soudního řízení. Navýšení soudních poplatků podle důvodové zprávy sice možná do jisté míry ztíží přístup občanů k soudní ochraně, toto právo však návrhem není odpíráno.

Vracení poplatků v případě uzavření soudního smíru lze jistě přivítat, když dohoda mezi účastníky je vždy nejlepším právním řešením problému, samotné zvyšování poplatků však nikoliv. Již nyní mnoho lidí přemýšlí, zda své právo uplatňovat, když budou muset zaplatit za soud, právního zástupce a ještě navíc čekat x let než bude jejich řízení ukončeno. Ono odbřemenění justice se dotkne nejvíce obyčejných lidí, kteří už nemají nárok na osvobození od soudního poplatku, na druhou stranu je jeho zaplacení může značně ekonomicky postihnout a proto dají přednost bezpráví před uplatněním práva u soudu.

Autor působí jako právník advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.