Opi suomea - Učte se finsky IV.

21.07.2011 | , ChrisFromParis
Studentské centrum


perex-img Zdroj: Finance.cz

Připravili jsme pro Vás kurz finštiny. V několika příštích dílech kurzu finštiny se zaměříme na určité fráze a na jejich základě se dozvíte nejen základní informace o struktuře finského jazyka, ale i některé pragmatické aspekty těchto frází.

 

4. DÍL: SLOVESO OLLA "BÝT", OTÁZKA, VOKÁLNÍ HARMONIE



 
Fráze:
Kuka sinä olet? Kdo jsi?
Minä olen Jussi. Jsem Jussi.

1. Tykání a vykání


Ve finštině se běžně tyká – v obchodě Vám prodavačka řekne Hei (Ahoj), v bance, ale i na úřadech Vám budou tykat, pouze pokud se setkáte s paní prezidentkou, raději jí vykejte. Výše zmíněnou frázi tedy můžete bez ostychu použít v konverzaci se zcela neznámým člověkem.

2. Osobní zájmena a sloveso olla (být)


Kladný význam



















(minä) olen   já jsem (me) olemme my jsme
(sinä) olet   ty jsi (te) olette   vy jste
hän on   on/ona je (o lidech) he ovat   oni jsou (o lidech)
se on   to je (o věcech) ne ovat   ona jsou (o věcech)

Zápor



















(minä) en ole   já nejsem (me) emme ole  my nejsme
(sinä) et ole   ty nejsi
(te) ette ole   vy nejste
hän ei ole   on/ona není (o lidech) he eivät ole   oni nejsou (o lidech)
se ei ole   to není (o věcech) ne eivät ole    ona nejsou (o věcech)

Osobní zájmena 1. a 2. osoby je možné vynechat, lze použít pouze slovesa v dané formě, pouze osobní zájmena 3. osoby jsou se slovesem povinná. Ve finštině neexistují rody, proto osobní zájmeno „hän“ odpovídá jak českému „on“, tak i „ona“.
Všimněte si také osobních koncovek u slovesných tvarů – tyto koncovky se připojují ke všem slovesným kmenům.

3. Otázka


Otázka se ve finštině pozná buď podle tázacího zájmena – Kuka (Kdo), Mikä/Mitä (Co), Miksi (Proč), Milloin (Kdy), Missä (Kde) atd., nebo podle tázací částice „ko/kö“, která se připojuje ke slovu, na které se ptáme, tedy např. „Oletko sinä Jussi?“ Jsi Jussi?, Jussiko sinä olet? Jussi jsi?, Sinäkö Jussi on? Ty jsi Jussi?

Pokud na otázku chcete odpovědět kladně, řeknete „Kyllä (, minä olen Jussi.) / Niin (, minä olen Jussi), nebo v mluveném jazyce Joo (, minä olen Jussi).
Zápornou odpověď vyjádříme zápornou částicí dané osoby nebo částicí „ei“, tedy například – En, minä en ole Jussi. / Ei, minä en olen Jussi.

4. Vokální harmonie


Distribuce tázací částice a ko závisí na tom, zda se ve slově vyskytují přední (ä, y, ö) nebo zadní (a, u, o) samohlásky. Ve finštině funguje tzv. vokální harmonie – tj. slova se skládají pouze z předních nebo zadních samohlásek. Samohlásky „e, i“ jsou neutrální, mohou být tedy v jednom slově spolu s předními i zadními samohláskami. Proto použijete nepřehláskovanou variantu tázací částice v otázce „Oletko sinä Jussi?“, ale přehláskovanou variantu „kö“ ve větě „Sinäkö Jussi on?“
Vokální harmonií se řídí i distribuce variant pádových koncovek u podstatných jmen (např. työ-ssä (v práci), ale talo-ssa (v domě) a osobních koncovek u sloves (např. he sano-vat oni říkají, ale he kysy-vät oni se ptají).

Procvičte si, co jste se prozatím naučili.

Přečtěte si i předchozí díly:


1. díl: Zvláštnosti finské gramatiky a slovní zásoby
2. díl: Výslovnost finštiny
3. díl: Základní fráze

Pokud máte jakékoli dotazy, připomínky či nechcete zmeškat další díl kurzu finštiny Opi suomea, napište nám svůj email na sales@vzdelani.cz. Jakmile zveřejníme další článek, pošleme Vám zprávu.
 

Autor článku