DPH a rovná daň 15%. Proč ne?!

Myšlenka rovné daně se poprvé u nás objevila pře parlamentními volbami v roce 2002. Nápad z dílny ODS zněl:

Rovná daň 15% na všechno!

Ona magická číslovka "15" se pak stala předmětem kritiky i chvály ze všech stran. Rovná daň by byla stejná jak pro daň z příjmů právnických i fyzických osob, tak pro DPH. Obě sazby DPH by se přitom sjednotily. ODS počítala rovněž se zavedením jednotného nezdanitelného minima a odstraněním odečitatelných položek u příjmových daní.

Koncept rovné daně tedy říká: "Zavedeme jednotnou sazbu daně na všechno. Stejně vysokou. DPH, příjmy, vše se bude zdaňovat 15%". To ale znamená výrazné snížení příjmů státního rozpočtu. Toto snížení by v případě rovné daně bylo kompenzováno větší ochotou daně platit a hlavně snížením daňových úniků a nedoplatků. Hlavně u příjmů právnických osob, tedy firem by to znamenalo výrazné ulehčení. Sazba by klesla na polovinu dnešní. Ovšem pozor! Odpadly by tzv. odečitatelné položky. Už žádné výjimky, žádné složitosti, žádné odpočty. Při maximálním zjednodušení dostaneme rovnici:

Výnosy - Náklady = Zisk

Ze zisku by se odečetlo 15%, odvedlo státu a zbytek by firmám (ale i živnostníkům, i fyzickým osobám) zůstal. Je to velmi zjednodušená rovnice, ale v podstatě funkční. Zdá se Vám to jako báječná myšlenka? Ano! Ze strany plátců daně určitě ano. Ale co na to státní pokladna? Je oněch 15% "střelou od boku" nebo se zakládá na reálných propočtech. Vše nasvědčuje že je pouze nahodile zvolené. Běžně dostupné analýzy renomovaných ekonomů ukazují, že sazba by se musela blížit spíše dvaceti procentům, než patnácti. To ale není podstatné. Důležité je, že koncept rovné daně životaschopný je, ekonomicky reálný také. Důkazem je Irsko, Maďarsko a nakonec i Slovensko. Má však jedno úskalí: Je naprosto neproveditelný za současné politické situace. To by musela ODS vyhrát ve volbách tak, aby měla v parlamentu drtivou většinu. To ale současný volební systém prakticky vylučuje.