Proč penzijní připojištění (zatím) neplní svůj účel

"Penzijko", jak se lidově penzijnímu připojištění říká, je bezpochyby "superstar" českého finančního trhu a svou oblibou se vyrovná i stavebnímu spoření. Toto tvrzení dokazují i statistiky ministerstva financí. K 30. červnu letošního roku evidovalo ministerstvo financí 4 663 792 smluv o stavebním spoření ve fázi spoření. Celkový počet smluv na penzijní připojištění je ke stejnému datu roven číslu 4 551 396, rozdíl je tedy minimální. Budeme-li hovořit o penzijním připojištění jako o produktu na zajištění stáří, k čemuž je primárně určen, pak se již jednoznačně jedná o nejžádanější produkt.

Důkazem nám může být například poslední průzkum finanční gramotnosti, jehož výsledky publikovalo ministerstvo financí ke konci minulého roku. Více než polovina dotázaných (51 %) uvedla, že již spoří na penzijní připojištění, a dalších 15 % uvedlo, že jeho uzavření v budoucnu plánuje. Opomineme-li úspory v hotovosti a na běžných účet, jedná se jednoznačně o nejvyužívanější produkt k zajištění stáří. Využití dalších finančních produktů je již zanedbatelné.

Bez nadsázky se dá říci, že budoucí penzisté vsadili na penzijní připojištění, jako prostředek k zajištění jejich stáří. Nevsadili však na špatného koně? A skutečně výsledky odrážejí potřebu lidí se tímto produktem zajistit na stáří. Možná je všechno trochu jinak ...

Nestačí, aby kapalo, musí pořádně pršet

Převrácením známého pořekadla jsme hned na začátek odkryli první problém, který výše uvedené statistiky skrývají. Celkové úspory účastníků penzijního připojištění se dle Asociace penzijních fondů ke konci prvního pololetí letošního roku blíží úhrnné částce 225,5 mld. Kč. Počet aktivních účastníků je 4 571 405.  Pokud obě uvedená čísla podělíme, zjistíme, že na každého účastníka penzijního připojištění připadá přibližně 49 300 korun. V polovině roku 2004 to bylo něco málo přes 30 400 korun. V průběhu posledních sedmi let se tedy průměrný zůstatek na účtu penzijního připojištění navýšil o pouhých 18 900 korun. To odpovídá přírůstku 225 korun měsíčně včetně státních příspěvků a případných příspěvků od zaměstnavatele.

Z uvedených statistik je jednoznačné, že "penzijko" i přes značnou oblibu svou funkci zatím neplní, protože poukázané příspěvky vzhledem ke své nízké úrovni nemohou pokrýt doživotní renty budoucích penzistů v takové výši, která by spolu se státní důchodem znamenala zachování životní úrovně po odchodu do důchodu. Již dnes průměrný státní důchod 10 527 Kč (k 30. červnu 2011) odpovídá přibližně 57 % průměrné čisté mzdy (18 485 Kč po odečtení slevy na poplatníka, odvodů na zdravotní a sociální pojištění a zálohy na daň od průměrné hrubé mzdy evidované ČSSZ k 30. červnu 2011). S notnou dávkou zjednodušení to znamená, že důchodce by si měl pro zachování životní úrovně zajistit takové úspory, aby po odchodu do důchodu čerpal měsíční rentu ve výši několika tisíc korun, průměrně pak přibližně 8 000 korun (rozdíl mezi průměrnou čistou mzdou a průměrným důchodem). Na takovouto doživotní rentu je třeba mít ovšem naspořenu částku převyšující 1,5 milionu korun.

Automobil důležitější než důchod

Dalo by se říci, že vzhledem k počtu účastníků na penzijním připojištění existuje velmi dobré povědomí o skutečnosti, že je třeba se zajišťovat na období důchodu. Avšak čísla nic neříkají o skutečných pohnutkách klientů. Výmluvné jsou pak statistiky samotných penzijních fondů. Jako příklad uveďme informace publikované největším penzijním fondem, co do výše evidovaných prostředků i počtu klientů. Klienti v převážné většině vůbec netuší, že je možné prostředky naspořené na penzijním připojištění čerpat jako doživotní rentu. Většina z nich tedy úspory jednorázově vybere po ukončení smlouvy. Zarážející je však konečné užití těchto prostředků. Klienti, kteří se rozhodli vybrat si své naspořené prostředky z penzijního připojištění, je nevyužívají výhradně na přilepšení v penzi, ale 69 % z nich je během krátké doby utratí, přičemž více než třetina prostředků z penzijního připojištění putuje na opravu nebo koupi nemovitosti, téměř 10 % na vybavení domácnosti a z 9 % je pořízen automobil. Ještě si stále myslíte, že penzijní připojištění plní svůj účel?

Nízká zhodnocení produkt diskvalifikují

Posledním důvodem, proč penzijní připojištění neplní svůj účel, je striktní zákaz penzijním fondům generovat záporný výnos, a tedy možnost investovat vložené prostředky do rizikovějších aktiv s vyšším výnosem. Produkt se tak řadí svým výnosem na bok bankovním produktům a peněžním fondům a jeho atraktivnost tkví pouze ve státním příspěvku a daňových úlevách, jejichž budoucnost může být vrtkavá, a v možnosti využívat příspěvek zaměstnavatele. Z tohoto důvodu nelze "penzijko" doporučit jako produkt na dlouhodobé vytváření úspor v důchodu. Avšak v nadpise jsem uvedl "zatím", to proto, že aktuálně je v poslanecké sněmovně návrh nového zákona o penzijním spoření, jehož schválení by otevřelo širší možnosti investování a klientům výběr investiční strategie.